Řím vs. Vídeň: všichni proti Kurzovi

Mezi Itálií a Rakouskem to v posledních dnech pořádně skřípalo. Tak by se dala ve zkratce vyjádřit atmosféra ve vztazích dvou států, které rozděluje téma migrace.

ŘÍM/VÍDEŇ Ministři zahraničí Rakouska a Itálie a Angelino Alfano jsou v posledních dnech v čilém kontaktu.

Důvodem ovšem není skutečnost, že Italové převezmou po Rakušanech zkraje příštího roku předsednictví v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a zajímají se tudíž o to, jak své vlastní priority sladit

Sebastian Kurz

s těmi současného rakouského předsednictví.

Mezi oběma šéfy diplomacie to v nedávné době opakovaně zajiskřilo a oba si vyměnili i pár vzkazů na dálku. Může za to nárůst počtu běženců, kteří během uplynulých měsíců dorazili k italským břehům.

Ve Vídni se řada politiků napříč politickým spektrem obává, že vzhledem k přeplněnosti uprchlických zařízení v Itálii se mnozí z migrantů pokusí vydat na vlastní pěst směrem do Rakouska nebo Německa.

Kurz proto vyzval italské partnery k zastavení provozu trajektů z ostrova Lampedusa na italskou pevninu. Právě ostrov, ležící více než sto kilometrů od afrického kontinentu, se stává pro mnohé běžence první cílovou destinací. V podobném duchu jako Kurz se v minulých dnech vyjádřilo i několik maďarských vládních politiků.

Alfano ještě přímo ve Vídni odrazil Kurzovy požadavky s tím, že „se jedná o nápady pro rakouskou volební kampaň“.

Po návratu do Říma pak šéf italské diplomacie na svá slova z Rakouska plynule navázal.

„Rakousko a Maďarsko nemají právo něco takového požadovat,“reagoval ostře na Kurzova slova šéf italské diplomacie Angelino Alfano.

Tím ale rozruch na italské straně neustal. V uplynulých dnech totiž cítila řada dalších italských politiků potřebu se k tématu vyjádřit a zacílit právě na Kurze.

„Odmítáme se nechat poučovat a nesneseme žádné výhrůžky, jak zazněly od některých našich sousedů,“reagoval ještě relativně smířlivě italský sociálnědemokratický premiér Paolo Gentiloni. Státní tajemník na italském minis- terstvu zahraničních věcí Mario Giro naproti tomu veškerou diplomatickou mluvu odložil a Rakušany sepsul: „Itálie nebude budovat koncentrační tábory. Itálie všechny běžence registruje, ale žádného z nich nebude zatýkat,“uvedl Giro a doplnil: „Maska spadla. Mnozí partneři v Evropské unii chtějí udělat z Itálie velký jihoevropský hotspot, podobný, v jaký se již proměnilo Turecko,“pravil Giro.

Neriskovat dobré vztahy kvůli volbám

Kurze za rozruch, jaký vyvolala jeho slova, nepřímo pokáral i rakouský kancléř Christian Kern.

„Poškozovat obraz Rakouska v zahraničí pouze kvůli volební kampani představuje příliš vysokou cenu,“uvedl šéf rakouské vlá- dy v rozhovoru pro nedělní vydání listu Die Presse.

Jak Kurz, tak i Kern jsou považováni za hlavní favority říjnových předčasných voleb v zemi.

Již před týdnem se oba politici střetli kvůli dalšímu návrhu rakouského ministra zahraničí případně uzavřít Brennerský průsmyk, pokud by začal dramaticky narůstat počet ilegálních běženců přicházejících z Itálie.

Tehdy to Kern odmítl mimo jiné i s poukazem na skutečnost, že otevřený Brennerský průsmyk se stal po vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995 symbolem opětovného spojení území někdejšího historického hrabství Tyrolska, rozděleného po první světové válce mezi nově vzniklou Rakouskou republiku a Italské království.