Putování za krásami techniky
Zkuste si do vyhledávače na internetu zadat slovní spojení „technické památky“. Možná budete překvapeni, kolik se jich na našem území skrývá, historických i současných nebo třeba vojenských. V každém regionu jich najdete více, takže se vyplatí naplánovat si je třeba na některý z volných prázdninových víkendů.
Víkend v Železných horách
Vyrazit můžete třeba na Sečskou přehradu, dokončenou v roce 1934. Její hráz je stavěná ze žulových bloků, je 42 metrů vysoká, 165 metrů dlouhá a dokáže zadržet úctyhodných 22 milionů kubíků vody. Tu ale jistě znáte.
O přehradě Pařížov, která leží jen o deset kilometrů dál v údolí řeky Doubravky u stejnojmenné obce Pařížov, jste ale možná nikdy neslyšeli. Přitom se jedná o jednu z nejstarších přehrad u nás. Její stavba byla dokončena již v roce 1913, takže svou funkci plní dokonale už víc než sto let.
A také jednu z nejpůvabnějších. Její hráz totiž vypadá jako hrad na vodě. Je postavená z kamene, který se vozil z blízkého lomu, a pyšní se věžičkami, které připomínají cimbuří. Hráz je vysoká 31 a dlouhá 142 metrů. Koruna je oplocená, přesto se po ní lze projít – stačí zazvonit na pana hrázného a ten vás rád pustí dovnitř.
Jen dalších deset kilometrů odtud je další technická zajímavost – Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice. Jde o jedinečnou zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala zhruba od roku 1880 až do roku 1960. Vápenec z okolních lomů se nejdříve dovážel povozy, ale již v roce 1882 byla uvedena do provozu lanovka z Práchovic.
Měřila neuvěřitelných pět kilometrů a ve své době byla technickým unikátem. V celém Rakousku-Uhersku nebyla žádná jiná podobná lanovka sloužící k zavážení vápenných pecí. Tu už ale uvidíte jen na vystavených obrázcích a fotografiích.
Samotné muzeum vápenictví je umístěno v nově postavené budově, která kopíruje původní objekt. V obou patrech dominuje pec a vymůžete nahlédnout do jejího nitra, kde září oheň (tedy jeho imitace). Dokonce můžete vejít i dovnitř a podívat se na vy- soký komín nad vámi. V patře je pak expozice, která vám přiblíží výrobu cementu a vápna.
A o těžbě a dopravě vápence se můžete dozvědět i na dalších místech, třeba při návštěvě Skanzenu Solvayovy lomy kousek od Karlštejna. Nabízí tu i 20minutovou prohlídku štoly, kde je stálá teplota kolem osmi stupňů Celsia, a také jízdu důlním vláčkem.
Slezské podzemí i opevnění
Neméně zajímavý víkend nebo i delší dovolenou můžete strávit ve Slezsku. Největší technickou památkou v tomto regionu je rozlehlý industriální areál Dolní Vít- kovice. Z černouhelného dolu Anselm je pak největší české hornické muzeum.
Tady mají i důlní expozici s fáráním do dolu v původní těžní kleci. Takže si na vlastní kůži můžete zažít pocity horníka od příchodu na šachtu přes převlékání v historických řetízkových šatnách, autentické fárání až po cestu na porubu. Rovněž si můžete vyzkoušet jízdu v originálních vozíčcích určených tažených důlní lokomotivou. Zhlédnout můžete i expozici důlního záchranářství.
Další okruh je zaměřený na černouhelný důl Hlubina, a ještě další na výrobu surového železa (vy- sokopecní okruhy). Jeden menší okruh je dokonce bezbariérový. Kromě toho se v Dolních Vítkovicích můžete taky pobavit. Koná se tu totiž celá řada kulturních akcí.
Nebo se víc zajímáte o vojenské záležitosti? I v tomto případě si zde přijdete na své. Stačí si zajet do Hrabyně a navštívit Národní památník II. světové války. Odtud stojí zato pokračovat do Areálu čs. Opevnění Hlučín-Darkovičky. Zdejší pěchotní srub MO-S 19 Alej patří k nejlepším pevnostním muzeím v Evropě.
Z méně známých památek regionu si zaslouží pozornost Weisshuhnův kanál u Hradce nad Moravicí, který byl postaven na přelomu 19.-20. století a který sloužil jako papírenský splav (pro papírnu v Žimrovicích) a dodnes je v provozu. Toto unikátní vodní dílo je 3,5 kilometru dlouhé, obsahuje tři vodní tunely a dva akvadukty. Na kanálu je několik přepadů regulujících výšku hladiny toku.
Pozoruhodnost díla umocňuje fakt, že kanál je po celé své délce veden ve svazích zdejších skalnatých kopců a pod ním se v údolí vine říčka Moravice. Tento výlet tak navíc představuje příjemnou procházku. A po červené značce je možné trasu projet i na kole.
Pokud už máte dost koupání i hradů a zámků, co pro změnu vyrazit na výlet za technickými památkami? Některé jsou opravdu jedinečné a přitom jen málo známé.
Další tři NEJ
Pokud by vás zajímalo spíš něco kolem vody, udělejte si výlet na Slezskou Hartu, nejmladší přehradu v Česku. Do provozu byla uvedená až na konci listopadu 1997.
O tom, že jde o krásné místo, svědčí i skutečnost, že si tuto lokalitu vybral slavný francouzský režisér Luc Besson pro natáčení historického velkofilmu Johanka z Arku. Nejkrásnější je samozřejmě přímo z vodní hladiny. Šlapadla, loďky a elektroloďky si tu můžete půjčit na dvou místech – v Leskovci a v Nové Pláni, což jsou hlavní střediska Harty. Nebo ji můžete objet na kole.
O kus dál v Jeseníkách je zase největší přečerpávací elektrárna na světě. Řeč je o Dlouhých Stráních. Pokud byste se chtěli jít i na exkurzi do podzemí elektrárny u dolní nádrže, je to možné. Návštěvu je ale nutné si domluvit předem. Bez rezervace vás vezmou, jen když zbude volné místo. Autobusy na exkurzi odjíždí od lyžařského areálu Kouty. K horní nádrži se dostanete sedačkovou lanovkou z blízkého lyžařského areálu Kouty. Odtud můžete pokračovat pěšky (2,5 kilometru po červené lesem), na kole (4,5 kilometru po asfaltové cestě) nebo můžete využít kyvadlovou dopravu.
A když už byste se vydali do Jeseníků, můžete si vyšlápnout na Praděd a prohlédnout si zdejší rozhledu s televizním vysílačem. Samotnou věž podpírají tři nohy. První slouží jako energetický uzel, druhá slouží pro potřeby radiokomunikací a ve třetí je umístěna restaurace s hotelem a turistickou ubytovnou.
Ve výšce 73 metrů je pak prosklená kruhová vyhlídka, na kterou se dostanete výtahem. Za příznivého počasí je odtud unikátní výhled na blízké i daleké okolí. Vidět můžete například Lysou horu a Radhošť, slovenskou Malou Fatru a vzácně i Vysoké Tatry. Není se co divit. Rozhledna je druhým nejvyšším místem u nás. A vrchol vysílače je pak dokonce nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka. S nadmořskou výškou 1638 metrů převyšuje i vrchol Sněžky.
Autorka je spolupracovnicí redakce