Rekordní pohroma pro české ovoce

Mrazy a pak sucho zmařily přes čtvrtinu úrody Méně je meruněk, broskví, třešní, švestek, hrušek i jablek

PRAHA Letošní rok přinesl nejhorší úrodu ovoce od roku 1990. Příčinou jsou především jarní mrazy, které poškodily meruňky, broskve, třešně i švestky.

Zatímco u třešní se to projevilo i na cenách – někde i přes 160 korun za kilogram, u nejvíce zasažených meruněk si toho zákazník ani nevšiml. Cena tohoto ovoce, jehož produkce se propadla o 80 procent, dokonce klesla. „V Řec- ku, Itálii i jinde na jihu se meruňky nadprůměrně urodily, a tak ceny klesly. Lidé bez problémů nakupovali dovozové meruňky v supermarketech v akcích i pod třicet korun za kilogram, což tu hodně dlouho nebylo. Supermarketům je jedno, kde ovoce vezmou, zajímá je nízká cena,“říká k tomu Martin Ludvík z Ovocnářské unie.

Jen jarní mrazy nicméně zničily čtvrtinu domácí úrody. Škoda činí zhruba půl miliardy korun. Největší bude u jablek, která tvoří až 80 procent produkce v intenzivních sadech.

Vliv chladného počasí na úrodu je čím dál častější. Za posledních 11 sezon mrazy úřadovaly šest- krát. Ovocnáře a zemědělce obecně navíc v posledních letech častěji trápí i sucho. To u ovoce ovlivňuje především velikost plodů. A čím menší plod, tím nižší výnos z něj. Kvůli nedostatku vláhy jsou jablka méně sladká a šťavnatá. Nedostatek vody se navíc patrně promítne i do sklizně příští rok.

Supermarkety se shodují na tom, že se očekává nižší úroda například u hrušek, švestek i jablek. Méně bude také brambor. Do cen by se to podle nich promítnout ne- mělo. Záleží ale právě také na tom, jaká je úroda v zahraničí. Například v únoru kvůli suchu amrazům ve Španělsku výrazně podražila zelenina.

Vliv počasí na zemědělskou produkci má vzestupnou tendenci. V roce 2015 dosáhly zemědělské plodinové škody půl miliardy korun, loni to byla miliarda. Letos je situace horší. Už nyní činí odhadované škody na plodinách tři miliardy korun.

Jen u zmíněných jablek producenti odhadují ztráty na 270 milionů korun. „Podobné propady, někdy ještě větší, zaznamenala téměř celá Evropa včetně Polska, které je největším producentem jablek na kontinentu, Itálie, Německa i Rakouska. Proto to letos nemusí být tak, že bychom byli dražší než dovozová jablka,“řekl ČTK Richard Schwartz, který spoluvlastní sady na Rokycansku.

Sucho zasáhlo mladé vinice

Teploty pod nulou se významně podepsaly také na vinicích. Na nesklizených hroznech ztratili vinaři kvůli mrazům na 450 milionů korun. Přepočtenou škodu na neprodaném víně letošního ročníku kvůli tomu odhadují dokonce na 1,2 miliardy korun. „To bude mít vliv na cenu hroznů ročníku 2017, která může narůst v průměru až o dvacet korun na kilogram hroznů,“říká výkonný ředitel Svazu vinařů Martin Půček.

Vinaři zažívají i jeden z nejsušších roků. Nedostatek spodní vody se již nyní začíná projevovat především na mladších vinicích. „Katastrofou je tento rok pro mladé výsadby, které byly v mnoha případech dvakrát postiženy jarními mrazy a nyní nedostatkem vody. Bez závlahy, respektive zálivky, nemají letošní jarní výsadby šanci na přežití,“dodává Půček.

Poškozená jarními mrazíky je také zelenina, a to především brambory a paprika. Teplota pod nulou zasáhla zeleninu víc než loni, byla totiž víc narostlá. Poškozená byla bramborová pole ve středních Čechách, na jižní Moravě plochy s paprikou. Brambory navíc zasáhlo i sucho. Jejich úroda by měla být o 85 tisíc tun nižší než loni. Budou i méně kvalitní.

Chudší bude letos i sklizeň obilovin a řepky. „Výnos nejčastěji pěstované plodiny ozimé pšenice, která zabírá zhruba třetinu celkové osevní plochy, klesne podle odhadu o 13,2 procenta,“předvídá Jana Sixtová ze Zemědělského svazu ČR. Výrazně nižší úrodu kvůli květnovému a červnovému suchu hlásí například Jižní Morava. Na některých místech se dokonce blíží na podobnou úroveň, jaká byla v roce 2012, tedy nejnižší za posledních pět let. U kukuři- ce mohou být ztráty dokonce větší než v roce 2012.

Mrazy nezničily úrodu chmele, přesto se Svaz pěstitelů chmele obává, že produkce bude nižší kvůli nedostatku srážek, chladnému počasí na jaře a červnovému suchu.

Podle Ludvíka z Ovocnářské unie se smrazy dá bojovat jen velmi těžko. „Spolehlivě funguje jen

Stamilionové ztráty

ohřívání vzduchu, což je velmi nákladné. Lze použít také protimrazové závlahy, ty jsou však velmi náročné na zdroje vody, a ty zase chybí kvůli suchu. Takže je to začarovaný kruh,“říká Ludvík.

Kroupy za půl miliardy

Počasí nešťastně postihlo zemědělce v Čechách také na začátku července. Krupobití a přívalové srážky podle pojišťovny Agra, která se specializuje na zemědělce, způsobily škody za další půl miliardu korun.

Poničeny byly tisíce hektarů půdy, na kterých se pěstuje ovoce, další stovky hektarů se zeleninou. Krupobití zasáhlo také obilí, řepku, kukuřici nebo cukrovou řepu.

„Do budoucna musíme počítat s tím, že nepříznivé klimatické změny, jako je zvýšení četnosti extrémních srážek, střídání období vysokých teplot a extrémního sucha s povodněmi a záplavami, ubývání povrchové a spodní vody, změny biodiverzity, budou mít vliv na zemědělství, vývoj cen agrárních komodit i na udržování soběstačnosti v potravinách ve světě i u nás,“míní Sixtová ze Zemědělského svazu.