Moskva je na zdraví náročná
Kauza ordinace v Českém domě v Moskvě
Elitní pražská nemocnice provozovala v Moskvě přes deset let ztrátovou ordinaci pro české diplomaty a exportéry. Jak LN informovaly, Nemocnice Na Homolce, původně určená pro komunistické prominenty, na její provoz v tamním Českém domě posílala ročně 2,5 milionu korun a teprve loni ambulanci potichu uzavřela. „V té době tam ordinace určitě měla opodstatnění,“říká v rozhovoru pro LN Miloš Jaro, který vedl tamější Český dům v letech 2001 až 2013.
LN V době, kdy jste jako ředitel působil v Českém domě vMoskvě, tam v roce 2005 otevřela ordinaci pražská Nemocnice Na Homolce. Jaký k tomu byl důvod?
Zdravotně je to v Rusku dost komplikované. Sám jsem byl jednoho dne svědkem toho, kdy nám na schodech zkolaboval člověk a záchranná služba přijela za pětatřicet minut. On ale mezitím umřel. Takže v té době tam ordinace určitě měla opodstatnění. Rozhodně. LN Byl tam tedy praktický lékař z Prahy?
Byla tam paní doktorka, volyňská Češka. Takže Čechům, kteří se neuměli tak dobře domluvit, dokázala zajistit různá odborná vyšetření. Jako volyňská Češka totiž mluvila rusky plynně a měla vytvořené kontakty v moskevských nemocnicích. Zároveň lidem pomáhala celý léčebný proces zjednodušit. Vyšetření, která pacienti nepotřebovali, rušila. Dokázala rozeznat, co je potřeba, protože Rusové měli vždycky snahu dělat lidem, kteří za to platili, co nejvíc vyšetření, i když některá byla třeba i zbytečná. Takže to ušetřilo i peníze pojišťovnám.
LN Sama také pacienty vyšetřovala?
Jistě. Doktorka a její sestra uměly v ordinaci základní věci – odebrat krev, naměřit EKG a udělat základní laboratorní vyšetření. Hlavně ale dokázala určit, jestli by ten člověk měl odletět Český dům v Moskvě už hostil nejednu celebritu. domů a jestli je schopen si sednout do letadla, aby ho v deseti tisíci metrech nad zemí něco nechytlo. Zachránila dost lidí včasnou diagnózou nebo nasměrováním na odborné vyšetření do nějakémoskevské nemocnice. A samozřejmě pomáhala i s povinnými ročními zdravotními prohlídkami.
LN Kdo přesně v Českém domě kromě diplomatů z tamní ambasády pobýval?
V Českém domě v Moskvě byly tři skupiny lidí. Ti, co tam působili dlouhodobě, tedy reprezentanti českých firem a jejich rodiny. Pak tam byli krátkodobí cestovatelé. Všechno z devadesáti procent obchodníci, protože turistů je tam minimálně. Přilétali třeba na týden, protože tamměli jednání. A pak tam bylo hodně vládních delegací. Sám jsem „dělal“všechny tři prezidenty, pomalu všechny premiéry. Byl takový zvyk, že delegace bydlí většinou v Českém domě, protože je tomajetek českého státu.
LN Kolik tam tedy bylo lidí?
Celkem se tam neustále pohybovalo sedm set až osm set Čechů a byla celá řada případů, od žlučníků až po vážné situace, kdy bylo potřeba rozhodnout, jestli ten člověk skutečně musí být hos- Ordinace v moskevském Českém domě pitalizován v Moskvě, protože všichni většinou chtěli domů, což je samozřejmě logické.
LN S čím se na lékařku obraceli pacienti nejčastěji?
Řešilo se všechno možné, slabosti, infarkt, vysoký krevní tlak, ledvinové kameny, koliky, chřip- ky nebo infekce. Domlouvali jsme se třeba, že kdo chtěl, mohl od ní dostat očkování, abychom kvůli tomu nemuseli jezdit domů. Hlavně vakcíny proti chřipce.
LN Takže jste působení české lékařky v Moskvě vnímal jako přínos?
Hodnotil jsem to jako pozitivní věc. I když měli čeští občané připojištění, její rady jim často ulehčily rozhodování a měli méně starostí. Vím o mnoha případech, kdy se třeba o půl třetí ráno řešilo, jestli má jít dítě na operaci břicha, nebo nemá. Nebo když byl nějaký úraz, tak se radili, co s tím a jak dál postupovat. Za to, co tam doktorka udělala, by měla dostat alespoň diplom, protože včasnou diagnózou zachránila dost lidí.
LN Kdo vlastně prosazoval zřízení té ordinace?
Impulz vyšel od ambasády, v té době tam byl pan velvyslanec Jaroslav Bašta. Sám jsem to samozřejmě podporoval. Za dobu, co jsem tam působil, dost lidí dopadlo špatně a někteří i umřeli, protože Moskva je na zdraví náročná. Často se tam mění tlak, do toho noční jednání, vodka. Takže těch problémů tam bylo každý měsíc dost. Hlavně když tam v podstatě žila jedna celá česká vesnice.
LN A na tamní zdravotnictví jste se spoléhat nechtěli...
Zdravotní péče v běžných nemocnicích v Moskvě není dobrá, takže nás situace nutila, jestli by nešlo zařídit aspoň ordinaci všeobecného doktora, který by dokázal rozklíčovat, jak ten člověk na
Ztrátovou ordinaci s českou lékařkou v Moskvě v říjnu 2005 zřídila Nemocnice Na Homolce se souhlasem ministerstev zahraničí a zdravotnictví a na žádost tamní ambasády.
Od počátku nebylo jasné, jak se bude provoz ordinace financovat; nakonec ho celý hradila Homolka, která je státní příspěvkovou organizací, z peněz daňových poplatníků.
Nemocnice neměla k provozování ordinace licenci.
Zdravotní pojišťovny péči o české občany v Moskvě neproplácely.
Nebylo vyřešené zásobování ordinace léky; musely se tam vozit diplomatickou poštou.
Ordinace tam fungovala více než deset let, nemocnice její provoz ukončila k 1. lednu 2016.
Každý rok vytvářela ztrátu zhruba 2,5 milionu korun.
tom je, jak je to akutní a co skutečně potřebuje.
LNA co říkáte na to, že Nemocnice Na Homolce loni provoz moskevské ordinace ukončila?
Víte, tehdy to smysl mělo. Dnes, kdy je tam třetina firem, už to potřeba není. Teď se to řeší pouze připojištěním. Kdybych tam byl v této době, tak bych samozřejmě tu ambulanci zavřel taky. I když české firmy stále mají tendenci se tam vrátit.
LN Věděl jste o tom, že tato ordinace vytvářela ročně ztrátu asi 2,5milionu korun a že nemocnice neměla na její provozování licenci?
Nehledal bych v tom žádné levárny. Paní doktorka vedla velmi pečlivě účetnictví a sloužilo to českým občanům. Zároveň dávala jen akutní léky, které byly potřeba momentálně a lidé si je hradili. Nezaznamenal jsem tam žádné kšefty bokem, že by třeba vyšetřovala nějaké Rusy nebo něco takového. Opravdu si myslím, že ordinace pro české občany smysl měla, protože Český dům byl plný lidí. V ordinaci se ukazovaly karty pojištěnce, vybíraly se třicetikorunové poplatky a za léky se platily doplatky. Zkrátka chovalo se to stejně, jako kdybych přijel do Prahy na Homolku.