Ani noc domy nezchladí

Počet tropických dnů se vlivem globálního oteplování zvyšuje. Špatně izolované domy se přehřívají hlavně ve velkých městech.

PRAHA Tříčlenná rodina žije v novostavbě na pražských Vinohradech. Místo zdí jsou v bytě v sedmém patře velká francouzská okna. V tropických dnech, jako byl ten včerejší, se teplota v pokojích vyšplhá až na 33 stupňů Celsia.

Přehřívání se týká každého čtvrtého bytu v českých městech. Podle technických norem by teplota v obytných budovách neměla překročit hranici 27 stupňů.

Problém vysokých vnitřních teplot řeší hlavně obyvatelé panelových domů a novostaveb. „U novějších budov k možnému přehřívání interiéru přispívají také rozměrná okna a jiné prosklené plochy,“potvrzuje tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Früblingová. Staré masivní stavby jsou na tom v létě o poznání lépe. Díky chladu zadržovanému ve zdech je v nich v létě přijatelnější teplota. V zimě se ale naopak hůře vytápějí.

Rozehřáto na 60 stupňů

O teplotě v domech ale nerozhoduje jen stáří budovy. Důležitý je i použitý materiál. „Při teplotách kolem 37 stupňů Celsia může mít beton teplotu přes 50 stupňů, červená cihla 55 stupňů. Teplota čer- ného povrchu, jako je asfalt, může překročit až 60 stupňů Celsia,“říká Petr Štěpánek, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Zásadní roli hraje i barva domu, s níž je spojeno odrážení světla. Pokud je budova tmavá, velkou část dopadajícího záření pohlcuje a její teplota stoupá. „Až poté, co je venkovní teplota nižší než teplota domu, začne se budova teprve ochlazovat, předávat teplo okolí a ohřívat okolní vzduch,“vysvětluje Štěpánek jeden z důvodů vyšších nočních teplot ve velkoměstech. Oproti ven-

nejohroženější důchodci, dlouhodobě nemocní, děti a těhotné ženy.

V horku by měli lidé vypít dva až tři litry vody. I při pobytu v klimatizovaných místnostech je potřeba příjem vody zvýšit. Stejně jako při fyzické zátěži.

Při práci lékaři doporučují dělat pravidelné přestávky a nevystavovat se nadbytečně přímému slunečnímu záření.

Při přehřátí organismu hrozí úpal, křeče i vyčerpání organismu.

Příznaky úpalu mohou být suchá začervenalá pokožka, horečka bez pocení, tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, nevolnost, zvracení či bezvědomí. kovským oblastem může být teplota ve městech až o pět stupňů vyšší.

Vznik tepelných ostrovů ve městech způsobuje převaha asfaltu a betonu. Dalším faktorem je tepelná energie produkovaná lidmi. Zvyšování venkovní teploty způsobuje paradoxně i zapnutá klimatizace.

Umělé ochlazování interiérů však není jediným řešením, jak předejít extrémním teplotám v budovách. „Až polovina bytových jednotek se přehřívá z důvodu chybějící nebo špatné izolace,“tvrdí Marcela Kubů, výkonná ře-

hrozí křeče břicha a končetin, zejména při namáhavé činnosti.

Pokud obtíže poleví, neměl by se člověk k fyzické zátěži vracet ještě několik hodin. Další námaha by mohla vést k úpalu či vyčerpání z přehřátí.

Příznakem vyčerpání je pocení, bledost, závratě či zvracení. Tělesná teplota může být normální, ale kůže je studená a vlhká.

Při pocitu vyčerpání je důležité chlazení a příjem tekutin po doušcích.

Vedra mají vliv i na mozek a mohou změnit náladu člověka. Lidé se mohou začít chovat agresivněji. ditelka Asociace výrobců minerální izolace. Kvalitní tepelná izolace pomáhá v zimě udržovat teplo uvnitř a v létě mimo budovu.

Podle asociace Šance pro budovy, podporující energeticky úsporné stavebnictví, je takto zrenovováno pouze 40 procent bytů a 20 procent rodinných domů.

Ministerstvo pro místní rozvoj se od roku 2001 snaží srazit teplotu programem Panel. Ten je zaměřen na zateplení panelových domů.

Domům od horka pomůže i „zelená střecha“, která reguluje extrémní teplotní výkyvy. „Zatravněné střechy pojmou velké množství srážek a část z nich odpařují zpátky do atmosféry. Napomáhají tak přirozenému koloběhu vody a snížení prašnosti v okolí,“vysvětluje Früblingová.

Lidé si „zatápí“sami

Podle odborníků z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se teplota ve velkoměstech pohybuje o tři stupně Celsia výše než na venkově. Tepelný ostrov způsobuje převaha zastavěné plochy a úbytek zeleně. Příčinou je i tepelná energie, kterou člověk vyprodukuje používáním spotřebičů, aut nebo jako vedlejší produkt průmyslové výroby.

Prognóza není příznivá. Zatímco v roce 1961 naměřili v Praze šest tropických dnů, v roce 2015 jich bylo 35, to se podle klimatických modelů očekávalo až na konci století. Zatím nejtepleji bylo v Praze koncem srpna 2012. Tehdy v pražské Libuši naměřili teplotu 39,6 stupně Celsia.