Bergman mladší odpovídá
Letní filmová škola pokračuje v představování švédského filmu v nešvédském vedru
Letní filmovou školu v Uherském Hradišti zasáhla vlna veder, která na den vyřadila z provozu i hlavního dramaturga Jana Jílka. Četné úvody k filmům a moderování debat s hosty za něj muselo převzít několik kolegů. Nejvýznamnějším hostem zůstává stále Jan Troell, který je v 86 letech v dobré náladě i kondici a debatuje s diváky o svých snímcích. Při diskusi po tom posledním, portrétu novináře a dlouholetého vehementního Hitlerova odpůrce Torgnyho Segerstedta Poslední věta, prozradil, že se chystá točit znovu. Respektive to prozradila jeho dcera Yohanna, která si ve filmu zahrála a k tomu se podílela na kompozici některých scén i na střihu. „K filmu jsem se dostala spíš přes hudbu než přes rodiče, ale věnuju se mu pořád. Nyní jsem napsala scénář, který táta zrežíruje,“uvedla Troellová.
Krize identity
K filmu se hodlá po letech vrátit i další švédský host filmovky a další potomek slavného rodiče Daniel Bergman. Syn evropské legendy Ingmara Bergmana režijně debutoval snímkem o dětství svého otce Nedělňátka. „Myslím si, že Nedělňátka byla začátkem konce mojí kariéry. Měl jsem krizi identity, protože když jsem s tím filmem jezdil po světě, všichni se mě ptali jen na mého otce. Další film pro mě bylo skoro nemožné natočit, protože otcův scénář k Nedělňátkům byl skvělý a já chtěl pak dělat jen na skvělých scénářích, které jsem ale neměl,“uvedl Bergman v rozhovoru pro festivalový deník Filmové listy.
Mezi odmítnutými projekty byla například i oscarová komedie Lepší už to nebude. Při natáčení dokumentu Priorita se pak Daniel zamiloval do profese zdravotníka a změnil povolání. Jeho současné rodinné drama způsobené rozchodem s manželkou ho prý ovšem inspirovalo k možnému dalšímu filmovému dílu, jak prozradil na své lekci filmu.
Master class divákům poskytla už i německá autorka takzvaně narativně vyprázdněných filmů Angela Schanelecová, jedna ze zástupkyň volného směru berlínská škola, představeného v Hradišti před dvěma lety. Odborný program filmové školy je letos nabitý různými debatami a přednáškami. Kromě každodenní lekce filmu mohou zájemci debatovat i s dramaturgy jednotlivých sekcí (ač jen málo z nich tuto možnost využívá). Ředitel Nadace Ingmara Bergmana Jan Holmberg navíc ve čtyřech dnech převypravuje celou historii švédské kinematografie.
Během tradičního polského dne zase několik tamních odborníků a tvůrců nastínilo, co stojí za momentálním úspěchem filmů našich severních sousedů. Trend odstartoval oscarový úspěch dramatu Ida, po němž si programátoři velkých festivalů začali polských snímků více všímat. Množství mladých debutantů a výrazné ženské režisérky točící o výrazných ženských hrdinkách (jako Maria Sadowská, režisérka zde uváděného Umění milování o autorce první polské publikace o sexualitě) pomohly zájem světa o polský film udržet. Podle režiséra thrilleru Jsem vrah Macieje Pieprzyce ovšem hrozí, že pod současnou nacionalistickou vládou se v zemi progresivnímu filmu už moc dlouho dařit nebude.
Vnímání zajímavých debat seznamujících návštěvníky s mnoh- dy málo známými fakty z historie i přítomnosti filmu v rozpáleném Hradišti nicméně ztěžuje nedostatečná klimatizace míst, v nichž se odborný program odehrává. Většina diváků se raději před počasím schovává do kinosálů – ideální k aktuálnímu počasí je především sekce sci-fi, rozdělená na část věnovanou kyberpunku a část o výletech do vesmíru.
Matrix, nebo Smrtihlav?
Například v titulu Smrtihlav se sluneční světlo skoro nevyskytuje, správný český název snímku by totiž zněl Temné město. Příběh lidí využitých umírající rasou k psychicky krutému experimentu vznikl dva roky před Matrixem. „Bratři Wachowští z jeho příběhu i vzhledu hodně opisovali. Smrtihlav má podle mě propracovanější děj i lepší herce, ovšem Matrix nabídl lepší vizuální efekty. Asi proto se z něj stal celosvětový hit, zatímco Smrtihlav zůstal oblíbencem jen několika fajnšmekrů,“vysvětlil v úvodu k filmu Jan Šulc.
Jen škoda, že při projekci z blu-raye se snímek viditelně sekal. Nijak skvělý obraz nenabídla ani projekce dramatu Jiná země, filmového debutu Colina Firtha, jehož digitální kopie přišla do Hradiště bez speciálního klíče, takže se nakonec muselo pustit z DVD. Letní filmová škola ovšem zůstává akcí, jejíž viditelně nedokonalou organizaci opět přebíjí mimořádně podnětný a pestrý program.