Jste tu právem? Půjdete i tak
Kanada čelí rostoucímu počtu běženců přicházejících z USA v obavách z vyhoštění. Nejen nelegální imigranti, ale i ti, kdo tam pobývají zcela v souladu se zákonem, se nyní dostali do hledáčku prezidenta Donalda Trumpa. Do deseti let chce snížit jejich počet na polovinu.
OTTAWA/WASHINGTON Zdá se to jako věčnost, co se tribunami montréalského stadionu, přezdívaného pro svůj tvar „Big O“(Velké O), rozléhalo skandování fanoušků během největšího sportovního svátku. Psal se 17. červenec 1976, když v pořadí 21. letní olympijské hry nezahajoval nikdo jiný než královna Alžběta II. coby oficiální hlava Kanady. Od té doby mamutí budova okupovala přední stránky novin ne tak kvůli sportovním a kulturním událostem, které hostila, ale spíš v souvislosti s astronomickými účty, jež za sebou olympiáda zanechala. Montréalu pořadatelství her učinilo značnou čáru přes rozpočet a utopilo město v dluzích ve výši 1,5 miliardy dolarů, které se mu podařilo splatit teprve před deseti lety.
Futuristická stavba od francouzského architekta Rogera Tailliberta tento týden otevřela své brány znovu, tentokrát ale ze zcela jiného důvodu. Jako dočasné útočiště pro neutuchající proud běženců, kteří prchli ze Spojených států v obavách z vyhoštění kvůli stupňujícím se protiimigračním opatřením administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Dosavadní kapacity ubytovacích zařízení pro uprchlíky v Montréalu již nestačí, a tak úřady musely zřídit dočasné útočiště také v zázemí stadionu. V útrobách stavby je připraveno na 150 mobilních lůžek, pokrývky a také kovové zástěny skýtající alespoň minimum soukromí. Běženci mají v zázemí také zajištěné jídlo a sociální zařízení. Utečence, mezi nimi četné rodiny s dětmi, svážejí ke stadionu autobusy.
Vyhnalo je zemětřesení
Kanada zažívá od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vzestup počtu žadatelů o azyl, kteří přicházejí právě ze Spojených států. O azyl v zemi za první pololetí letošního roku požádalo více než 18 tisíc lidí, tedy tři čtvrtiny množství za celý loňský rok. Pro newyorského magnáta byla imigrační reforma ústředním tématem jeho předvolební kampaně. Dušoval se, že vyžene ze Spojených států nelegální běžence především z Mexika a dalších latinskoamerických zemí a postavit na jižní hranici USA masivní zeď. Od února sváděl Trump boj se soudy jednotlivých amerických států kvůli sérii dekretů, které dočasně zakazují vstup do USA občanům šesti převážně muslimských zemí Blízkého východu a Afriky a pozastavují přijímání uprchlíků. V červnu však dal Trumpovi částečně za pravdu Nejvyšší soud. Naposledy tento týden pak americký prezident podpořil kontroverzní návrh imigrační reformy z pera dvojice republikánských zákonodárců.
Senátoři Tom Cotton a David Perdue letos v únoru předložili návrh zákona, který počítá s tím, že legálních migrantů v USA do deseti let o polovinu ubude.
Kanadský premiér Justin Trudeau opakovaně ujišťoval, že jeho země zůstane na rozdíl od jižního souseda uprchlíkům i nadále otevřená. Kanadské úřady ale upozorňují, že získat azyl v zemi není tak lehké, jak se může mnohým zdát, a obavy z deportace z USA k jeho udělení nestačí.
Podle kanadských médií tvoří většinu příchozích do Montréalu Haiťané. V největším městě provincie Québec již dnes žije početná haitská komunita. Četným obyvatelům karibské země po ničivém zemětřesení v roce 2010 vydaly americké úřady status dočasné ochrany, který bránil jejich deportaci do vlasti a umožňoval jim mimo jiné také legálně pracovat. Po nástupu Trumpa do Bílého domu ale jeho administrativa vydala apel, že se Haiťané pobývající v USA mají připravit na možné vypršení tohoto programu k lednu 2018 s tím, že podmínky v jejich vlasti se již postupně zlepšily.
Konec loterie o zelenou kartu
Návrh republikánských senátorů, o němž prezident Trump prohlásil, že je to „nejdůležitější reforma (amerického) imigračního systému za poslední půl století“, ovšem necílí jen na ně. Počítá s ukončením tzv. loterie o zelenou kartu, která dává šanci lidem z většiny zemí světa se ve Spojených státech legálně a trvale usídlit. Z výběru jsou nicméně vyloučeni obyvatelé zemí, z nichž v uplynulých letech emigrovalo do USA více než 50 tisíc lidí. Zařazeni do loterie tak nejsou občané Mexika, Vietnamu, Číny, ale také třeba Kanady, Velké Británie a dalších zemí. Program, který spadá pod americké ministerstvo zahraničí, skýtá s notnou dávkou štěstí a minimálně středoškolským vzděláním šanci začít nový život v Americe každoročně 50 tisícům náhodně vybraných lidí.
Jde však jen o zlomek přistěhovalců, kteří rok co rok ve Spojených státech získají trvalý pobyt. V roce 2015 to byl více než milion lidí – v řadě případů příbuzných těch, kdo už v USA legálně trvale pobývají. S tím by měl být podle nového návrhu konec.
„Takto soutěživý proces podávání žádostí bude upřednostňovat žadatele, kteří mluví anglicky, jsou sami spolu s jejich rodinami finančně soběstační a prokazují schopnosti, které budou přínosem pro naše hospodářství,“argumentoval Trump z Bílého domu.
Ke schválení zákona je ale zapotřebí souhlasu v obou komo- rách Kongresu. Dá se přitom očekávat, že i navzdory převaze republikánů jak ve Sněmovně reprezentantů, tak v Senátu, narazí legislativní návrh na odpor. Například senátor za Jižní Karolínu Lindsey Graham namítal, že zákon by pro ekonomiku státu, který zastupuje, měl zcela zničující důsledky. Jedním z prvních citelných dopadů by totiž byl nedostatek levné pracovní síly.
Četným obyvatelům Haiti po zemětřesení v roce 2010 vydaly úřady USA status dočasné ochrany, který bránil jejich deportaci do vlasti