Vize města musí být nadějně pevné

Za nějaký čas bude automobilová doprava do centra Prahy a přes ně výjimečná, říká

Tunelový komplex Blanka, součást vnitřního okruhu Prahy, byl sice v době výstavby značně kritizován, dnes je však hodnocen velmi pozitivně, je přesvědčen Ivo Oberstein, bývalý hlavní architekt Prahy. „Vždy jsem zdůrazňoval, že se má nejdříve dobudovat vnější okruh, pak teprve vnitřní,“říká v rozhovoru, pátém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy.

ných historických staveb. Je možné, že by někoho napadlo stavět zde mezi desítkami kostelních věží mrakodrapy? To by byl hřích, hrubá chyba. V centru Prahy nelze stavět žádné výškové budovy.

LN A na Pankráci?

Pankrácká pláň je něco trochu jiného. I když Nuselský most dopravně zkrátil vzdálenost k centru, stavby včetně několika pankráckých mrakodrapů se jeví v panoramatických pohledech ve vztahu k centru opodál a bývají vzdáleností a pražským ovzduším většinou zamžené, v oparu. Přiznávám, že mně tam nevadí.

Donedávna soubor výškových staveb měl divné mezery mezi domy, říkalo se, že působí jako vykotlané zuby. Zdá se, že se v současné době mezery zacelují. Také se říká, že mrakodrapy na Pankrácké pláni připomínají malý pražský Manhattan nebo pařížskou La Défense. Myslím, že se žádná hrubá chyba nestala. Je ale třeba odborně a moudře připravovat místa i oblasti, kde by mohly či naopak nemohly vyrůst další výškové stavby v Praze. Tlaky, aby jich bylo více, určitě budou.

LN Dovedete si představit mrakodrapy i na dalších místech Prahy?

Jako hlavní architekt Prahy jsem měl jednu přetěžkou úlohu. Z Německa přijel Čechoněmec, který s sebou v jedné bedně přivezl projekt, ve druhé obrovský model mrakodrapu vysokého 240 metrů, který chtěl postavit uprostřed Vítězného náměstí v Praze 6! Tehdy to byla velká starost nejen moje, ale i celého tehdejšího Útvaru hlavního architekta, jak to zastavit.

Tlak od zahraničních investorů i od některých našich politiků byl velký. V Paříži se mnohem dřív dělo něco podobného. Proběhla soutěž na zástavbu tržnice Les Halles v historickém centru. Zvítězil návrh postavit na pozemku zbourané obrovské tržnice skupinu mrakodrapů.

LN Ty tam ale nestojí.

Nakonec se proti postavila pařížská veřejnost i tehdejší francouzský prezident Giscard d’Estaing. Investorům, kteří chtěli stavět v centru Paříže mrakodrapy, byly nabídnuty pozemky na severozápadním okraji města. Tehdy už existovaly vize rozvoje Paříže a pařížské aglomerace.

Podle těchto vizí bylo uvažováno velké centrum na křižovatce nové linky pařížského metra a expresního regionálního metra. A tak se stalo, že se tam začalo na počátku 60. let 20. století stavět. Nejprve velkorysá technická infrastruktura a pak první monumentální mrakodrapy. Nyní je zde jedno z největších administrativně-obchodních a kulturních center světa La Défense, které se nadále rozvíjí.

LN Paříž je příkladem města, které umí skloubit historické s novým. Dokážeme to také?

Zažil jsem přípravu i budování Tančícího domu, který měl výjimečné štěstí na kultivovaného manažera, nizozemského investora Pavla Kocha, jenž přivedl do Prahy Franka Gehryho. Na začátku projektu jsem se setkal se světově uznávaným americkým architektem Frankem Gehrym na Petříně, v restauraci na Nebozízku. Gehry měl dům navrhovat. Navečer jsme se spolu dívali na otevřené terase dolů na Prahu a slavný Gehry tehdy s velkou pokorou řekl: „Sem mám něco projektovat, do tohoto nádherného města?“

Nabyl jsem dojmu, že Frank Gehry bude k projektu přistupovat s velkým respektem a úctou. Když se připravoval a později stavěl Tančící dům, byla výjimečná tvůrčí doba. Ne všichni budovu přijímali, bylo to tak padesát na padesát. Největším přínosem ale bylo, že se začalo o architektuře mluvit. Doba byla natolik příznivá, že lidé, kteří architekturu nestudovali, se o ni začali zajímat. I nyní, téměř po 25 letech, tato budova patří mezi nejnavštěvovanější místa v Praze. Snad je to dostačující odpověď na velmi těžkou otázku.

Ve čtvrtém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s fotografem Herbertem Slavíkem. V příštím, šestém díle vyjde rozhovor s majitelem developerské společnosti Central Group Dušanem Kunovským.