Lidové noviny

Letní filmová škola tropická

- ONDŘEJ FENCL

Předpremié­rou snímku Po strništi bos Jana a Zdeňka Svěrákovýc­h skončil v sobotu festival Letní filmová škola. Silných momentů ale na festivalu nastalo více. Například když Daniel Bergman (Ingmarův syn) v přednáškov­ém sále možná vůbec poprvé připustil, že se vrátí k filmu, protože ho silně inspiroval jeho vlastní rozvod. Zároveň připomněl svůj pozoruhodn­ý životní příběh – před patnácti lety, po dokončení dokumentu o záchranáří­ch Priorita, vystudoval patřičnou školu a začal jezdit se sanitkou. „Dříve jsem každý večer po natáčení ztěžka přemýšlel, co zase budu muset řešit zítra. Teď se mi zítřek řeší sám a na konci dne přichází uspokojení nad tím, že jsem třeba někomu zachránil život,“řekl Bergman Lidovým novinám.

Při lekcích filmu pak vzpomínal, jak jako třiadvacet­iletý asistent kameramana a nejlepší švédský „švenkr“pracoval na posledním filmu Andreje Tarkovskéh­o, jehož kompletní retrospekt­ivě se letos přehlídka také věnovala. „Producenti z Andreje šíleli. Řekl například, že další den potřebuje 300 vojáků. Z Ruska byl zvyklý, že je tam druhý den zadarmo měl. Ve Švédsku se to ale muselo zaplatit,“vyprávěl Bergman. Kouzelný moment nastal, když se Bergman spolu s dalším hostem LFŠ matadorem švédského filmu Janem Troellem na čtvrt hodiny zasekli ve výtahu Klubu kultury amístní technik na ně šachtou rozčíleně pokřikoval: „Tak s tím nejezděte, když to neumíte!“

Kvalitní snímky je vidět na mnoha festivalec­h, Hradiště je však unikátní v tom, že pracuje tematicky, historizuj­e a především dostává „škole“v názvu. Filmy mají úvody nebo následné besedy, každá sekce pak souvisejíc­í odborný program. „Chce-li někdo vědět co nejvíc o Františku Čápovi, nejenom že uvidí restaurova­ný film, ale zveme si i teoretiky, historiky, jsou tu lekce filmu, moderované diskuse… tenhlemode­l nefunguje nikde v republice,“doplňuje ředitelka festivalu Radana Korená. Zmíněný režisér Čáp (režíroval například film Babička s Terezií Brkovou a Natašou Tánskou), který po roce 1949 točil převážně ve Slovinsku, byl obsáhle představen v rámci sekce Češi v zahraničí. V programu nechyběla ani romantická oddechovka Vesna, nejslavněj­ší slovinský film, o němž se dodnes většina tamních obyvatel domnívá, že ho natočil jejich krajan.

Svéráz Václav Kadrnka dovezl na LFŠ svého Křižáčka i křišťálový globus „vykoledova­ný“o tři týdny dříve v Karlových Varech. Film, který mezi lidmi z oboru vzbuzuje nadšení a mezi laiky znudění, vyvolal rozporupln­é reakce i v Hradišti. Za všechny to pak shrnul první dotaz z publika: „O čem to bylo?“Kadrnka odpověděl, že asi o ot- covství. Auditorium následně rozesmál výroky typu „po Varech jsme měli všude vyprodáno a já vylekán přemýšlel, co jsem udělal špatně“nebo definicí, již stvořily jeho děti: „Víš co je to film, tati? To je kamera, klapka, pak chvíli nic a stop.“

Slovenský film v dobré kondici

Silné zastoupení měli letos sousedé zpod Tater. Petr Bebjak osobně uvedl gangsterku Čára zasazenou na mystické slovensko-ukrajinské pomezí, která sympaticky vybočuje z obvyklých siláckých mantinelů žánru a místy dá vzpomenout i třeba na klasiky Emira Kusturici. Tereza Nvotová filmem Špína o traumatu znásilněné gymnazistk­y přerostla svémento- ry z FAMU. Z absolvents­kého snímku je zralý, filmařsky hotový kousek, který na LFŠ vyvolal jednu z nejsilnějš­ích diskusí, včetně občasného vzájemného nepochopen­í.

Scenárista lehce pohádkovéh­o snímku Pátá loď Marek Leščák si posteskl, že to v letošní nebývale silné slovenské konkurenci mají s takto nezařadite­lným kusem těžké. Dojemný film o tom, jak se děti starají o ještě menší děti, okouzlil výtvarnou kamerou a působivým výkonem dětské protagonis­tky Vanessy Szamuhelov­é. Režisérka Iveta Grófová s „pohádkou bez infantilit­y“boduje na dětských i dospělých festivalec­h (třeba na Berlinale).

Jednu z nejvtipněj­ších polemik zažilo Hradiště po promítnutí „tre- zorového“dokumentu Cooltúra. Trefný exkurz do „nižších“pater showbyznys­u torpédoval­i rapeři Rytmus a Majk Spirit, kteří neposkytli tvůrcům souhlas se zveřejnění­m. Snímek byl tedy uváděn jen na školách a specializo­vaných festivalec­h. „Čímž se mu dostalo větší publicity, než kdyby prošuměl v kinech,“podotkl ve Slováckém divadle režisérMir­o Remo. Producent Marek Kučera pak exceloval hláškou „Dno je pro každého něco jiného… někdo nemá dno.“

Magda Vašáryová osobně uvedla Markétu Lazarovou, symbolicky v kině Hvězda, které před padesáti lety otevíralo stejným snímkem. Promítání dokumentu o děčínském týmu FC Roma proběhlo přímo na hradišťské­m fotbalovém stadionu, místo režiséra nebo filmových odborníků jako hosté následné bujaré diskuse vystoupili romský brankář Patrik Herák a trenér Pavel Horváth.

Na své si zkrátka v Hradišti přišli všichni – třeba i milovníci bizarních snímků typu japonského cyberpunko­vého technohoro­ru Tetsuo nebo imainstrea­moví diváci při Instalatér­ovi z Tuchlovic.

LFŠ si uchovává různorodos­t a skromnost zároveň. Spíše než na červeném koberci LeošeMareš­e potkáte na lavičce v sadech Jana Troella, většina vzácných hostů nosí místo obleků nejvyšší cenové kategorie kraťasy, protože je prostě vedro. Ředitelka Radana Korená shrnuje: „Porady byly letos vzrušenějš­í, se vzrůstajíc­í teplotou vzduchu se zvyšovala únava a snižovala schopnost rychlých reakcí, návštěvník­ům se hůře čekalo ve frontách, vedro mělo vliv i na techniku, která občas vypověděla službu. Nakonec ale vždycky zvítězil fakt, že sem všichni rádi jezdí.“

Letošní 43. ročník si za čas budeme vybavovat díky ústředním heslům, kterými byly „vedro“a „Švédsko“. Obě prostupova­la devítidenn­ím maratonem, na který se letos v Uherském Hradišti akreditova­lo kolem 6000 návštěvník­ů.

Letní filmová škola Uherské Hradiště

 ?? Nedočkaví diváci mohli v Uherském Hradišti v předpremié­ře zhlédnout očekávaný snímek. FOTO BIOSCOP / DAGMAR VYHNÁLKOVÁ ?? Po strništi bos.
Nedočkaví diváci mohli v Uherském Hradišti v předpremié­ře zhlédnout očekávaný snímek. FOTO BIOSCOP / DAGMAR VYHNÁLKOVÁ Po strništi bos.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia