Kreslíř, jemuž nechyběl smysl pro humor i logiku
Vědec musí mít smysl pro humor a naopak – humorista by měl znát logiku,“tak se před lety pro ČTK vyjádřil Pavel Kantorek ke skutečnosti, že se mu v životě podařilo propojit dvě zdánlivě neslučitelné role.
Narodil se v květnu roku 1942 v Olomouci v rodině lékaře a nadání pro vědu i umění projevoval již na gymnáziu. Po jeho dokončení chtěl pokračovat v otcových šlépějích, to mu však kvůli nevhodnému třídnímu původu vládnoucí režim znemožnil. Společně s bratrem se poté rozhodli k neobvyklému kroku. Rok pracovali v ostravských dolech, kde si jako horníci vylepšovali svůj kádrový profil, aby mohli pokračovat dále ve studiích. Jejich taktika se vyplatila a Pavel Kantorek byl přijat ke studiu fyzikálních věd na Přírodovědecké fakultě v Brně. Již během studií kreslil vtipy, díky kterým v 60. letech získal obdiv a popularitu. Jeho kresby již tehdy odvážně satirizovaly dobové politické poměry a projevoval se v nich zřejmý Kantorkův odpor vůči zkostnatělému a dusivému komunistickému režimu.
Jeho vědeckou i výtvarnou kariéru ale již v začátcích přerušila sovětská okupace Československa.
V srpnu 1968 měl obhajovat svou vědeckou práci a získat doktorát, po vpádu vojsk Varšavské smlouvy však Kantorek odcestoval s bratrem na dovolenou do Jugoslávie, ze které se již zpět domů nevrátil a emigroval do Kanady.
Zde získal doktorát z fyziky a stal se uznávaným odborníkem. Vyučoval na Ryersonově univerzitě v Torontu, kde přednášel o kosmologii a teorii elektromagnetických polí a relativity. Ani v emigraci se však nevzdal humoru. Musel se samozřejmě v nové zemi vypořádat i s jeho odlišným pojetím. „Český humor je speci
fický v tom, že je hodně čer-
Ve věku 75 let zemřel v Kanadě vědec a proslulý autor kreslených vtipů Pavel Kantorek.
ný, hodně absurdní a až proti lidskosti, což se v Kanadě moc dělat nedá,“charakterizoval rozdíl Kantorek v pořadu 13. komnata Pavla Kantorka. Dokázal se však přizpůsobit a jeho vtipy vycházely nejen v Kanadě, ale i v mnoha zemích v Evropě. Po sametové revoluci se opět objevily i v Československu a znovu se zde jeho tvorba setkala s úspěchem. I sám Kantorek se do České republiky rád vracel.
Kromě vtipů byl také autorem kreslených povídek, zejména se zvířecí a vědeckou tematikou. Mezi jeho nejznámější knižní tituly patří třeba Povídky (2011), Kočky a jiná zvířata (2010), Myšky a jiná zvířata (2010) či Jak přežít cokoliv (2010). V zahraničí vydal také Bajky na dobrou noc, Bajky na neděli a Bajky pro všední den. K úmrtí Pavla Kantorka se již skrze sociální sítě vyjádřilo české ministerstvo kultury: „S lítostí jsme přijali zprávu o úmrtí významného přírodovědce a také skvělého kreslíře pana Pavla Kantorka. Upřímnou soustrast nejbližším.“Zájemci mohou Kantorkovo dílo spatřit i na právě probíhajících výstavách, a to v Litoměřicích v areálu koupaliště a v Sociálně ošetřovatelském centru v Praze 4. kul, čtk