Tekuté vrstvy současnosti

Přede dvěma lety jsem si povídal s vynikajícím ekonomem Filipem Matějkou z ústavu CERGE-EI. Školitelem na Princetonské univerzitě mu byl nobelista Christopher A. Sims; i díky tomu Filip rozvíjí „teorii racionální nepozornosti“, již zajímá, jak zkratkovitě a na základě nekompletních dat se lidé (často chybně) rozhodují a jaký vliv to mívá na ekonomiku.

Kromě toho mi ale vyprávěl o jiné věci: jak jen chvilkově řešíme kusé výseky reality kolem nás. V jednu chvíli se jakoby do virtuálního popředí dostane nějaké téma – trable řeckého hospodářství, vrcholící uprchlická krize, vojenský konflikt na Ukrajině anebo brexit, aby tyto problémy časem překryly jiné medializované priority. A to i přesto, že se to ostatní děje, bez takového zájmu, dál. Souběžně. Řecko krvácí, běženci se topí, na východě se střílí a Británie se s EU loučí, neloučí... Věci se mění neustále, jen je vnímáme výběrově.

Velký humbuk je dnes kolem pojmu Průmysl 4.0, takže dokonce na Fakultě strojní ČVUT loni založili magisterský studijní program s týmž názvem. Všímáme si rozvoje digitálního průmyslu (článků jsou mraky), prý další průmyslové revoluce. Ale tak trochu mimo veřejností vnímaný proud jsou kolosální změny ve věci automatizace, které se už dějí – obrovsky rychle a intenzivně – v armádě. A ta bývá technologicky docela napřed, že.

Pro doplnění, co se tak v této jiné, méně viditelné vrstvě naší současnosti hýbe, poslouží krátký výčet novinek jen z červencového měsíčníku Jane’s International Defence Review. Prestižní měsíčník už si na to založil i zvláštní rubriky, šestistránkový je oddíl Unmanned Systems (bezpilotní prostředky, drony) a čtyřstránková je pak sekce Cyber – a to prosím v magazínu o 66 stranách!

Stručně a výběrově, jak jinak: firma AeroVironment vyvinula létající minidron, kvadrokoptéru o velikosti lidské dlaně, kterou může voják vyslat do ulic (i s kamerou a GPS váží 140 gramů). US Army vylepšuje sledovací a zabíjecí drony MQ-1C Gray Eagle. Pobočka Boeingu Liquid Robotics zkouší chytré a samostatně plovoucí platformy Wave Glider, jež by mohly sloužit jako mobilní benzinky či stanice pro doplnění zásob (kam jiné drony shodí svůj náklad). Jiná společnost, Argo, zase dodala Kanaďanům k testování menší terénní robotické osmikolky J8 XTR, které v jakýchkoli podmínkách (od –20 do 40 °C) dovezou až šestisetkilogramové zásilky. Vozítko umí i plavat. A tak dále...

Tolik tedy mediální „výcuc“z jednoho jediného méně protlačovaného odvětví. I ten může být upozorněním, že se – mimo náš zřetel – děje tolik věcí, které zanedlouho změní svět.

V jednu chvíli se do virtuálního popředí dostane nějaké téma, aby ho překryly jiné medializované priority. A to i přesto, že se to ostatní děje dál, souběžně. Věci se mění neustále, jen je vnímáme výběrově.