Cukr častěji zabíjí méně vzdělané

Lidé s nižší úrovní vzdělání mají dvakrát častěji diabetes než ti s vyšší úrovní, ukazuje evropská statistika

PRAHA Špatná strava, málo pohybu, nadměrná konzumace alkoholu. Lidé s tímto přístupem k životu mají zaděláno na onemocnění cukrovkou. A podle evropské statistiky jde převážně o jedince, kteří dosáhli nižšího vzdělání.

„Lidé s nejnižší úrovní vzdělání dvakrát častěji hlásí, že mají cukrovku, než pacienti s nejvyšší úrovní,“stojí ve zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která odkazuje na čísla statistického úřadu Evropské unie.

Česko se v tomto žebříčku zařadilo mezi země, kde se tento rozdíl ukazuje nejvíc. Obsadilo páté místo. Podle posledních údajů 12,9 procenta diabetiků přiznalo nižší úroveň dosaženého vzdělání a 4,2 procenta vyšší vzdělání.

Nejhůře je na tom Řecko. V této jižanské zemi má 15,8 procenta diabetiků nižší vzdělání, proti tomu 3,9 procenta vyšší. „Může to být částečně způsobeno tím, že vyšší podíl lidí s nízkou úrovní vzdělání spadá do starší skupiny obyvatelstva a riziko vzniku cukrovky se s věkem zvyšuje,“připouští OECD.

Nejmenší rozdíl se ukázal v Lotyšsku, kde 6,1 procenta cukrovkářů řeklo, že má nižší vzdělání, a 2,8 procenta vyšší.

Souvislost mezi úspěšně strávenými roky ve škole a zdravotní kondicí člověka je podle odborníků nepopiratelná. „Vztah mezi nízkým vzděláním a diabetem je logickým vyústěním vztahu mezi nízkým vzděláním a nezdravým životním stylem a netýká se pouze České republiky,“napsala LN Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Až pětadevadesáti procentům cukrovkářů byl podle ní diagnostikován diabetes 2. typu, který vzniká z obezity. „A obezita je důsledkem nesprávných stravovacích a pohybových návyků, kdy příjem energie mnohonásobně pře- vyšuje výdej, tedy především obezity, ale také kouření, konzumace alkoholu, nedostatku pohybové aktivity,“vysvětluje.

Chce to ovládat se při nákupu

Když podle ní začne tloustnout vzdělanější osoba, více se snaží tento problém řešit. Sníží množství potravy, zvýší energetický výdej. „To stojí úsilí. Člověk se nejprve musí naučit, jak číst etikety, umět je vyhodnotit, ovládat se při nákupu, při konzumaci, pátrat po mnoha informacích – být proaktiv- ní kvůli svému zdraví,“poznamenala Nejedlá.

Statistika, kterou vydala OECD, podle ní odpovídá jiné – jaký je rozdíl střední délky života lidí se základním a s vysokoškolským vzděláním. U českých žen je „pouze“čtyři roky, u mužů ale dokonce 11 let. „Ženy bez vzdělání mají lepší životní styl než nevzdělaní muži. Muži více kouří, konzumují méně ovoce a zeleniny, více masa, více solí, pijí více alkoholu, rádi více riskují,“shrnula Nejedlá.

Počet cukrovkářů stoupá celosvětově. Podle zprávy OECD bylo v roce 2014 postižených diabetem 422 milionů dospělých: „Prevalen- ce cukrovky se po celém světě od roku 1980 téměř zdvojnásobila, a to z 4,7 procenta na 8,5 procenta u dospělé populace.“Tuzemská čísla rostoucí trend potvrzují. Zatímco v roce 2000 bylo v tuzemsku lehce přes 654 tisíc těch, kdo měli jakýkoliv typ diabetu, v roce 2015 už jich bylo přes 858 tisíc.

Pokud by počet diabetiků přibýval podobným tempem jako nyní, tedy zhruba 10 tisíc za rok, bude v roce 2035 postižen tímto onemocněním každý desátý obyvatel Česka bez ohledu na věk.

Miliardy na léčbu

Zastavit tloustnutí stojí úsilí. Člověk se musí naučit, jak číst etikety, umět je vyhodnotit, ovládat se při nákupu, při konzumaci, pátrat po mnoha informacích – být proaktivní kvůli svému zdraví.

OECD upozorňuje také na to, že výdaje na zdravotnictví v zemích EU, které šly na prevenci a léčbu cukrovky a jejích komplikací, byly v roce 2013 odhadovány na 100 miliard eur.

Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku jde v tuzemsku na léčbu diabetu deset procent z celkových investic do zdravotní péče. Pojišťovny podle něho vydají ročně na léčbu diabetu i návazných komplikací 11,5 miliardy korun. „Většina peněz je určena až na léčbu komplikací diabetu. Zvyšuje se počet pacientů s kardiovaskulárními komplikacemi, které mají na svědomí přibližně sedmdesát procent úmrtí diabetiků,“uvedl již dříve Doležal.

Z evropských studií vyplývá, že zatímco léčba jednoho diabetika bez komplikací vyjde na 1500 eur měsíčně, u hospitalizovaného pacienta jsou náklady až pětkrát vyšší.

Podle lékařů se ale nižší zdravotní gramotnost neodráží jen na počtu nemocných cukrovkou. „Nevzdělaní lidé umírají častěji na kardiovaskulární onemocnění, trpí častěji nemocemi trávicího a dýchacího traktu,“jmenuje Nejedlá a k tomu přidává i vysoký krevní tlak a hodnoty cholesterolu v krvi.

Často lidé s těmito potížemi podle ní žijí v sociálně vyloučených lokalitách, kde se nízké vzdělání kombinuje s chudobou.