Špačci jsou agresivnější než obvykle. Chybí jim třešně
PRAHA Hejno špačků postupně očesává třešněmi obsypaný strom. Takovou situaci již zažil snad každý zahradník či pěstitel ovoce. Jarní mrazy, které na mnoha místech republiky zničily značnou část úrody třešní, však letos donutily ptactvo zaměřit se více i na jiné ovocné druhy, jako jsou rybíz či angrešt. Špačci neváhají v honbě za potravou více riskovat.
Jde o všežravce. Potravu kombinují, přičemž upřednostňují tu, jež je v daný okamžik a v určitém prostředí nejsnadněji dosažitelná. Sbírají žížaly, dokážou ulovit létající hmyz nebo si libují v pojídání sladkého ovoce, především pak třešní.
„Ve chvíli, kdy ale převažující potrava není nebo je jen v omezeném množství, najdou si potravu jinou, která se jim třeba hůře sbírá, jako jsou drobné plody,“vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitolo- gické. Právě tato situace v letošním roce nastala.
Zahrádkáři zaznamenali v některých oblastech zvýšený „útok“těchto pěvců na jejich úrodu. „Letos na drobném ovoci škodí více, asi dostávají speciální apetit,“říká Miroslav Šmoranc, vedoucí odborného oddělení Českého zahrádkářského svazu.
Střílet smí jen vinaři
Škody ovšem nezpůsobují jen zahrádkářům na angreštu a rybízu, ale i profesionálním pěstitelům. „Vysvětlujeme si to tím, že ve volné přírodě, kde je špaček zvyklý hledat potravu, byla většina peckového ovoce, které on konzumuje, poškozena,“říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Když mají špačci potravy málo, neváhají se pro ni vydat i tam, kde je větší nebezpečí. „Nažrat se potřebují především ráno po noci, kdy jsou vyhládlí, a před večerem,“říká Vermouzek. Na rozdíl od vinařů ovšem pěstitelé jiných druhů ovoce nemají povoleno hejna hladových špačků střílet. V páchání škody na úrodě jim tak brání převážně mechanickými zábranami. „Účinné je zabezpečit strom síťovinou proti ptactvu,“přibližuje Ludvík nejběž- nější způsob ochrany. Používají se také makety dravců nebo se pouštějí jejich zvuky.
„Na stromy lze dávat i cédéčka. Problém je v tom, že si na ně ptáci rychle zvyknou,“líčí Šmoranc s tím, že odradit ptactvo může i přítomnost koček. Nejlepší metodou, která prý zaručeně funguje, je podle Ludvíka použití klasických dravců. Nejde ovšem o lacinou záležitost. Najmutí sokolníka za účelem odhánění špačků může vyjít na několik tisíc korun. Ještě o něco finančně náročnější je pak pořízení poplašného plynového děla.
Špačci jdou do rizika
Opatření, která v předchozích letech běžně fungovala, ovšem ptactvo tento rok kvůli nedostatku potravy v přírodě často příliš neodrazují. „Špačci jsou letos agresivnější, útočnější. Nemají jinou možnost, tak volí riziko, nebojí se tolik,“popisuje Ludvík. Někteří sadaři tak podle něj dokonce neváhají usadit se pod stromy a hlídat je osobně do doby, než dozrají.
Jarní mráz byl kritický nejen pro třešně, ale téměř pro všechny druhy ovoce. Největší škody napáchal na jablkách, nejvíce pěstovaném druhu v Česku. „V květnu jsme škody vyčíslili zhruba na půlmiliardy korun, tak tři stamilionů z toho budou jablka,“přibližuje předseda ovocnářské unie Ludvík.