Kim hrozí raketami. Co dál?

SOUL/PRAHA Oheň a zlobu, jakou svět ještě neviděl. Takovou odvetu slíbil Severní Koreji prezident Donald Trump, pokud tamní režim nepřestane Spojené státy provokovat balistickými a jadernými testy. A odpověď z Pchjongjangu na sebe nenechala dlouho čekat.

Totalitní režim včera jen pár hodin nato vzkázal, že pečlivě prozkoumal možnosti útoku na tichomořský ostrov Guam, nejzápadnější výspu USA, již od hlavního města dělí takřka 13 tisíc kilometrů a časový rozdíl 14 hodin.

I když vztahy mezi Washingtonem a Pchjongjangem provází dlouhodobě vyostřená rétorika, která se vždy stupňuje v době pravidelných společných vojen- ských manévrů Spojených států a Jižní Koreje, aktuálně dosahuje napětí na Korejském poloostrově nebývalého rozsahu. Severokorejský jaderný program totiž postupuje rychleji, než zahraniční experti předpokládali. Loni provedl Pchjongjang ve sledu pouhých osmi měsíců dvě nukleární zkoušky a začátkem července také úspěšně otestoval mezikontinentální raketu. Ta, jak v neoficiálních prohlášeních připouští představitelé Washingtonu, je přitom podle všeho skutečně schopná zasáhnout i značnou část pevninské části Spojených států.

Jak navíc tento týden s odkazem na zdroje z americké vojenské rozvědky DIA informoval list The Washington Post, podle jejich analýz KLDR už také dokáza-

ANALÝZA

la vyvinout miniaturizovanou jadernou hlavici, jíž může být vyzbrojena balistická raketa. Podobnou informaci podle agentury AP potvrdily i zdroje z japonského ministerstva obrany.

To, že by něčeho takového byla Severní Korea schopná v nejbližších letech, dosud zpochybňovali četní odborníci. Stejně tak nicméně mnozí z nich nedávali to- talitnímu režimu už před lety vyhlídky na přežití ve světle stále více se utahujícího sevření mezinárodních sankcí. A přesto nejen, že severokorejský režim zatím nezkolaboval, ale pouští se podle všeho i do dalších pro Západ nepřátelských akcí, mimo jiné velmi sofistikovaných hackerských útoků. Experti na kybernetiku naznačují, že třeba stopy po nedávném vyděračském viru WannaCry vedou právě do KLDR.

Dialog KLDR rezolutně odmítá

Naposledy minulý týden na návrh Spojených států Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila sed- mou a zatím vůbec nejtvrdší vlnu sankcí vůči Pchjongjangu. Severní Koreu mají odříznout od zhruba jedné miliardy dolarů z příjmů z vývozu uhlí, železné rudy, olova či ryb a mořských plodů. Nová sada rezolucí mimo jiné zakazuje poskytování nových povolení Severokorejcům k práci za hranicemi. Tisíce jich totiž dnes doslova otročí nejčastěji v Číně a Rusku, ale i v některých evropských zemích, svého času i v Česku, aby drtivou část příjmů odevzdaly povinně do Pchjongjangu.

Ani poslední série sankcí ovšem zatím nedostala režim Kim Čong-una k jednacímu sto- lu. Šéfové diplomacie Jižní a Severní Koreje se sice krátce setkali v neděli vManile na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Nabídku Soulu k rozhovorům ale severokorejský ministr odmítl. Tak jako už několikrát v minulosti.

S tím, jak tamní režim kategoricky odmítá dialog a ani další a další sankce jej neodrazují od vývoje jaderného arzenálu, nezbývá už Washingtonu mnoho řešení, jak zabránit, aby se totalitní země stala plnohodnotnou jadernou mocností. To vůbec nejzazší z nich – preventivní útok – je ovšem scénář, který se Trumpovi předchůdci zdráhali na rozdíl od něj otevřeně byť jen připustit.

Preventivní úder by ale takřka s jistotou nezůstal bez odezvy a přinesl by drtivé dopady hlavně pro americké spojence. V první řadě Jižní Koreu, jejíž metropoli Soul dělí od severokorejské hranice jen něco přes 50 kilometrů, za nimiž číhá v pohotovosti nepřátelské dělostřelectvo; ji by hned vzápětí následovalo Japonsko. Stále více ovšem panují obavy, že dobrá řešení v tuto chvíli již neexistují. Jen ta špatná a ještě horší.

Washingtonu dochází způsoby i čas na to, aby zamezil KLDR stát se plnohodnotnou jadernou mocností. Ta je zřejmě schopná už nyní zasáhnout pevninu Spojených států a údajně vyvinula i miniaturizovanou jadernou hlavici.

Poznámku k tématu čtěte na straně 12