Země podvodů

Nesmíme se stát jen lacinou turistickou destinací

Turisté jsou pro jedny zdroj dobrého živobytí a blahobytu, nemalých peněz, které z jejich kapes tečou nejen do Prahy, ale postupně i do dalších míst v Česku. Pro jiné mor, jenž zaplavuje centra měst, ničí jejich historický ráz, kazí úroveň služeb v restauracích a hospodách a vytlačuje z nich běžné obyvatele. Nic z toho ale není v žádném případě odůvodnění toho, proč by měli být oslíčky, kterými pořádně zatřeseme a sebereme jejich zlaťáky, dolary nebo eura. V duchu motta „Vždyť stejně za pár dní odjedou, tak ať nám tu po nich zbude aspoň nějaký ten peníz, že...“

Okrádání turistů je prostě špatný nápad nejen proto, že je to nemorální a často nezákonné, ale i ekonomicky krátkozraké. Praha stověžatá už dostala v zahraničních médiích přízvisko města zlodějů. A do takového nechce nikdo jezdit, alespoň nikdo slušný a ochotný si připlatit za kvalitu. Podvodní taxikáři a nepoctiví směnárníci jsou tak jedním z hlavních motorů, který k nám žene čím dál více lidí z nižší třídy, kteří hledají jen laciné pivo. Právě ti jsou pak často problematickými hosty a zdrojem problémů v ulicích. Spirála se roztáčí a vede do nejčernějšího scénáře, kde se vedle levné montovny staneme i lacinou turistickou nálevnou. Pro ty, kdo si nemohou dovolit jet do slušné země, ale jen do země zlodějů.

Změnit zákony pro větší ochranu často naivních turistů je rozhodně dobrý nápad. Každý, kdo se někdy sám ztratil – byť jen obrazně – v cizím městě, to dosvědčí. Pomohou si navíc samozřejmě všichni zákazníci, nejen ti z ciziny. Především je ale potřeba, aby se předpisy vymáhaly, aby se úředníci zvedli z vytopených či klimatizovaných kanceláří a šli do ulic honit nepoctivce všeho druhu. Jan Klesla