Šovinisté ze Silicon Valley pod palbou
PRAHA Bojkot inzerentů kvůli urážlivému obsahu na YouTube, „haló“kolem falešných zpráv či vyšetřování a pokuty od Evropské komise, to všechno dokázal Sundar Pichai ustát s noblesou. Skutečná zkouška se však před šéfem Googlu objevila teprve nyní – s pondělním vyhazovem jednoho ze zaměstnanců kvůli vyjádření, že ženy nejsou pro práci v IT od přírody stejně dobře vybaveny jako muži.
Nic přitom Mekkou technologického průmyslu v posledních letech neotřásá tolik jako právě otázky sexismu nebo rasismu. Zdá se, že v Silicon Valley se těmto problémům ani nelze vyhnout. V posledních letech je řešil Facebook, Apple, Amazon i další.
„Mirek Dušín“technologií Pichai se tak ocitá v podobné situaci, jako „zlý muž“a zakladatel dopravní aplikace Uber Travis Kalanick. Ten se před dvěma měsíci musel dokonce poroučet z vlastní firmy, když mu aféry špatného zacházení se zaměstnanci a sexuálního obtěžování ve firmě přerostly přes hlavu.
Na všech životech záleží
Problém diverzity a inkluze však trápí Silicon Valley už několik let. V roce 2014 musel z funkce generálního ředitele Mozilly odejít její zakladatel a autor programovacího jazyka JavaScript Brendan Eich, když vyplul na povrch jeho odpor ke sňatkům homosexuálů. Stejný rok se proti své firmě postavila kvůli sexuálnímu obtěžování Whitney Wolfová, spoluzakladatelka seznamovací aplikace Tinder.
Loni v únoru se pod palbou ocitl zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, a to za důtky zaměstnancům, kteří přeškrtávali nápisy na zdech firemního sídla hlásající „Black Lives Matter“(Na černých životech záleží), podporující protestanty za rovnoprávnost po zabití neozbrojeného černošského mladíka policisty, a nahra- zovali je nápisy „All Lives Matter“(Na všech životech záleží). Letos se pak u soudu kvůli sexismu ocitla i jedna z nejznámějších konzultačních firem Kleiner Perkins Caufield & Byers. Vícečetná obvinění se před pár měsíci snesla také na hlavu Justina Caldbecka, zakladatele do startupů investující společnosti Binary Capital, která následně na konci června ukončila činnost.
Mužská přesila
Liberální Křemíkové údolí se totiž rádo tváří, že sem může kdokoliv odkudkoliv přijít a uspět. Lidé, kteří z tohoto kolotoče vystoupí, však hovoří o tom, že pokud člověk není bílýmuž nebo nanejvýš Asiat, jsou jeho šance výrazně menší.
Mezi zaměstnanci Googlu je 31 procent žen, na technických pozicích jen 20 procent. Podle vývojáře Jamese Damora je to tím, že „schopnosti mužů a žen se liší z velké části z biologických příčin a že právě tyto rozdíly vysvětlují, proč v technologických oborech a ve vedoucích pozicích nejsou ženy zastoupeny stejnou měrou jako muži“. A třebaže se hájí tím, že desetistránkovou úvahu, kterou rozeslal svým kolegům, sepsal „z lásky ke Googlu“, aby poukázal na nefunkční a firmě škodlivou vnitřní politiku, dostal výpověď.
Čistě statisticky přitom Google není horší než další technologičtí giganti. V Microsoftu pracuje 26 procent žen, v Applu 32, ve Facebooku 35, v Uberu 36, v Twitteru 37 a v Amazonu 39 procent.
Pichai, který kvůli aféře přerušil dovolenou, se stal terčem kritiky ještě před dnešním plánovaným výstupem před zaměstnanci. Podlemnohých jde totiž o omezování svobody projevu, za což se postavil i americký prezident Donald Trump nebo zakladatelWikiLeaks Julian Assange. Vzkazy z interních komunikačních skupin zveřejněné magazínem Wired ukazují, že Pichaiův krok kritizuje i nemalá část zaměstnanců. Komentář čtěte na straně 12