Do Osnice, Jesenice a Zdiměřic se vrací život
SIMONA ŠMELHAUSOVÁ
V Jesenici, Zdiměřicích a Osnici hospodaří myslivecký spolek Osnice, kterýmá na starosti převážně polní honitbu. Je zde počítáno s drobnou, srnčí a černou zvěří. Činnostmyslivců tu má mnohaletou tradici.
Za tuto dobu se krajina významně změnila. Hlavně v novém tisíciletí, kdy bylo okolí Prahy zasaženo masivní výstavbou a intenzivním zemědělstvím, došlo k velkému úbytku především drobné zvěře. Zvěř je vyrušována pohybem lidí v průběhu celého dne mnohem více než dříve. Proto se ustoupilo od honů na zajíce a koroptve. Nyní je v našem spolku 15 členů a hospodaří na 527 hektarech. Bohužel myslivců ubývá a mladých nepřibývá. Jejich rodiče je většinou nevedou k zájmu o přírodu a krajinu kolem nás. Masivně se odcizili přírodě.
Když jsem se sešla se členy našeho spolku, potvrdilo se mi, že myslivci jsou správnými lidmi na svých místech. Milují péči o zvěř, krajinu a kynologii. Dobrovolně tomu věnují velkou část svého volného času.
Předseda Bohumil Koblasa a člen Antonín Větrovec mi ukázali, jak se snaží do krajiny kolem Osnice, Jesenice a Zdiměřic vrátit život. I když mnoho občanů a obzvlášť jejich čtyřnozí mazlíčci jim tuto činnost značně ztěžují. Představili mi krásné zázemí pro 18 koroptví polních, které po odchovu putují do volné krajiny, a šest párů zajíce polního, jejichž potomci se také stanou součástí světa kolem nás. Je o ně skvěle pečováno. A dokonce jsou již vidět první výsledky v podobě zvýšení stavu drobné zvěře.
Nedílnou součástí práce myslivců u nás je výsadba a následná péče o nové remízky a stromořadí s převažující užitkovou výsadbou, tak aby dávaly potravu. Je veliká škoda, že se do této činnosti nezapojuje více mladých, aby získali vztah ke krajině, kde žijí. Díky lidem, kteří celý život zasvětili ochraně přírody a práci se zvěří, můžeme vidět v přírodě zajíce polního, bažanta obecného a při troše štěstí třeba i lišku obecnou. Není nic hezčího než pozorovat srnčí říji v letních měsících.