Čekání na ortel z Bruselu

PRAHA/BRUSEL Případy, ve kterých by šlo o padesát milionů korun, se evropská agentura pro boj proti podvodům známá pod zkratkou OLAF běžně nezabývá. Zvláště když už se po případu pídí policie členského státu. Farma Čapí hnízdomá výjimečné postavení, protože jejím pozadím se vinou intenzivní politické souvislosti, a tak se OLAF navzdory praxi do prověřování nasadil.

Už je to více než rok, co se kontroloři z Bruselu kauzou zabývají, a pořád nemají hotovo. „Prověřování pokračuje,“sdělila LN bez dalších detailů Claudia Köverová z tiskového oddělení agentury.

Do rozběhnutého případu vpadl fakt, že OLAF bude měnit svého šéfa. Jeho ředitel Giovanni Kessler přišel loni v březnu o imunitu kvůli podezření, že zmanipuloval vyšetřování někdejšího eurokomisaře Johna Dalliho a pomohl ho odstranit na objednávku Josého Manuela Barrosa, který v roce 2012 Evropské komisi předsedal.

Od té doby sílil tlak na Kesslerův konec. Hlavní protagonistkou tohoto úsilí byla předsedkyně vlivného rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová. Vedle Kesslera patří k jejím cílům i Andrej Babiš. Od chvíle, co šéf hnutí ANO vstoupil do politiky, upozorňovala europoslankyně na jeho enormní střet zájmů. Kessler potřeboval, aby zájem předsedkyně výboru o jeho osobu ochladl, a vložení sil do případu Čapího hnízda bylo vhodným způsobem, jak toho dosáhnout.

V květnu dorazili bruselští kontroloři do Prahy, zastavili se na ministerstvu financí a zajeli se podívat na Čapí hnízdo. Vyslechli Josefa Nenadála a Janu Mayerovou. Jako předseda a místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo podávali v roce 2008 žádost o dotaci.

Tehdy v květnu ředitel OLAF uváděl, že prověrka dotace pro farmu by měla být hotová do konce roku. Na sklonku července to ale přestal být jeho problém, byl jmenován do čela italského celního a antimonopolního úřadu. Jeho mise v bruselské centrále by se tak měla uzavřít někdy za půlkou srpna. Úředníci agentury pak s resumé nad Čapím hnízdem čekají na nového šéfa.

OLAF trestat nemůže

Postavení OLAF se dost podobá pozici českého Nejvyššího kontrolního úřadu. Může zkoumat, může popisovat chyby, když narazí na podezření ze zločinu, upozorní policii. Ale nemůže trestat. V jednotlivých členských státech nevládne bruselská agentura žádnou pravomocí.

To znamená, že když OLAF v nějaké prověrce dojde k závěru, že by se měla udělená dotace snížit nebo odebrat, vysílá do daných členských států doporučení v tomto smyslu. Je ale na státech, jak se k tomu postaví, a statistika není vůči agentuře přívětivá.

Například v roce 2013 agentura žádala, aby se do evropské kasy vrátilo 402,8 milionu eur, ale stalo se to jen s polovinou částky. Z pohledu korekce proto nebude ani tolik důležité, co řekne OLAF. Pokud policie skončí se závěrem, že s padesátimilionovou dotací šlo o podvod, znamená to automaticky stoprocentní vratku. Pro některé firmy bývá takový verdikt likvidační, u holdingu Agrofert by to tak nebylo. V roce 2015 jeho konsolidovaný zisk činil 8,6 miliardy korun.

Závěr OLAF má však velkou hodnotu pro české vyšetřovatele. Kdyby agentura navrhla stoprocentní vrácení peněz, pro policii by to byl podpůrný argument, že se kolem Čapího hnízda odehrálo něco nezákonného. Ostatně kvůli tomu si nechali čeští vyšetřovatelé prodlužovat lhůtu na dokončení případu – čekali na Brusel.

OLAF funguje sedmnáct let a po aféře s eurokomisařem Dallim přehodnotil pravidla svého chodu. Potřeboval dokázat, že je nezávislý, objektivní a efektivní. Proto se úřad začal zaměřovat na případy, v nichž jde o velké peníze nebo o systémové selhání. Jako příklad obojího slouží třeba regionální operační program Severozápad. Tam se podle žalobců manipulovalo se 14 z 19 miliard přidělené alokace.

Úředníci agentury resumé nad Čapím hnízdem odkládají s ohledem na nového šéfa