Turisté, jděte domů, je vás tu moc
Jihoevropská města se prohýbají pod náporem milionů turistů. Jejich obyvatelům dochází trpělivost a část z nich se proti masám návštěvníků mobilizuje – k protestům i jejich zastrašování.
DUBROVNÍK/PRAHA Přežil živelní pohromy i války, naposledy tu v 90. letech. Teď ale chorvatský Dubrovník, starobylá perla Jadranu, válcuje jiná hrozba. Město trpí pod náporem masové turistiky. Dokonce tak, že jeho historické centrum kvůli tomu může přijít o status kulturního dědictví, jak loni varovalo UNESCO.
Den co den letadla, lodě a autobusy dopravují do Dubrovníku tisíce návštěvníků. Jenom loni jich tam zamířilo přes milion. V době hlavní turistické sezony denně do nedalekého přístavu připlouvají nejméně tři lodní kolosy o velikosti mnohapatrových budov plné turistů. Zdrží se zpravidla nanejvýš den, často jen pár hodin.
„Když jsem sem přijel poprvé, většinou jsem uhnul na stranu, když jsem viděl, že se lidé fotí. Teď jich je ale tolik, že kdybych v tom pokračoval, nikdy bych nikam nepřišel včas,“svěřil se tisku Mark Thomas, rodák z Británie, který dnes pracuje jako editor listu The Dubrovnik Times.
Jeho slova věrně ilustrují realitu, s níž se musí potýkat i kolem tisícovky místních, kteří v hradba- mi opevněném historickém jádru žijí, byť v létě je tam podle nich k nevydržení. Za prudkým nárůstem počtu turistů v posledních letech stojí expanze nízkonáklado- vých dopravců a výletních lodí, ale i rostoucí popularita webů zprostředkovávajících ubytování jako Airbnb. O strmý vzestup se ovšem postaral i seriálový feno- mén Hra o trůny, který se tam natáčel.
Navzdory stížnostem místních, že turistů je jednoduše už příliš, ale vedení města zatím učinilo je- diné – poprosilo o trpělivost. V celém Chorvatsku se turismus podílí takřka na pětině hrubého domácího produktu, a možné škrty v počtech návštěvníků jsou tak mimořádně citlivou otázkou. Vedení Dubrovníku ovšem ohlásilo, že zvažuje alespoň omezení počtu výletních lodí a do dvou let chce snížit počet turistů ve starém městě.
Z Barcelony je zábavní park
V katalánské metropoli Barceloně nebo také na Mallorce, zdá se, frustrace místních obyvatel zašla mnohem dál a část z nich se rozhodla dát davům návštěvníků důrazně najevo, co si o nich myslí. Nápis „Turisti, táhněte domů“patří ještě k těm decentnějším vzkazům, na které tam mohou narazit. Místní levicová a antiglobalizační uskupení dokonce proti cestovatelům už podnikla několik výpadů. Čtveřice maskovaných mužů si třeba minulý měsíc vzala na mušku u barcelonského stadionu Camp Nou autobus s turisty.
„Čekali jsme, že každou chvíli někdo vleze dovnitř s nožem nebo puškou,“popisoval později tisku svoje obavy Andrew Carey. S partnerkou Natalií byli přesvědčeni, že jde o teroristy. Incident k jejich úlevě skončil propíchanými pneumatikami autobusu a posprejováním čelního skla.
„Turismus zabíjí sousedství,“nechali za sebou vzkaz v katalánštině výtržníci z levicového hnutí Arran. To uvedlo, že považuje takovéto akce za nutnou obranu proti tomu, že se z města stává obdoba zábavních parků. Barcelonu jenom loni navštívilo 32 milionů turistů, dvacetkrát víc, než má oby- vatel. Podobnou převahu turistů přitom až příliš dobře znají i další jihoevropské destinace – Benátky, kde počet rezidentů právě kvůli turismu postupně klesá už od 50. let, Řím, Florencie nebo řecký ostrov Santorini.
Španělský premiér Mariano Rajoy se pokoušel vyděšené výletníky uklidnit s tím, že jsou to akce „extremistů, kteří jdou proti zdravému rozumu“. Zřejmě i proto, že turismus se podílí na HDP země z 11 procent. Antikapitalistické skupiny se nicméně vezou na vlně sentimentu dalece přesahujícího krajně levicové kruhy. Podle průzkumu, který si nechalo v červnu zpracovat vedení Barcelony, považuje masovou turistiku za problém číslo jedna celých 19 procent jejích obyvatel. Skoro o sedm procent víc, než je těch, kteří si myslí, že největším neduhem je vysoká nezaměstnanost, s níž se celá země dlouhodobě potýká. Důvodem je i to, že masová turistika táhne nahoru ceny nájmů. Ty v Barceloně mezi roky 2014 a 2016 na většině míst skočily o deset procent.
Vedení města i kvůli uklidnění emocí zavedlo novou daň mířící na návštěvníky, kteří se tam zdrží méně než 12 hodin. Týká se to především cestovatelů připlouvajících na výletních lodích. I když v Barceloně nenocují, od dubna každý z nich zaplatí 65 centů. Také vedení Říma už naznačilo, že by mohlo omezit počet návštěvníků. V baskickém San Sebastiánu plánují pro změnu příští týden obyvatelé protestovat v době konání místního festivalu, jenž je magnetem na tolik proklínané turisty.