Poláci kácejí prales. Unii navzdory

Odpůrci těžby dřeva v Bělověžském pralese tvrdí, že obrana před kůrovcem je jen záminkou ke zvýšení těžby. Dělníci prý porážejí i zcela zdravé stromy.

VARŠAVA/BRUSEL Sedm ekologických aktivistů stanulo ve čtvrtek před soudem ve východopolském městě Hajnówka. Ekologové čelí obvinění z narušení veřejného pořádku. Trestného činu se měli dopustit tím, že několik hodin blokovali těžaře dřeva při kácení Bělověžského pralesa, nejstaršího lesa Evropy, který na svůj seznam přírodního dědictví zařadilo UNESCO.

Právě kácení Bělověžského pralesa je už několik měsíců předmětem dalšího sporu polské vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). Na rozdíl od kontroverzní soudní reformy, kvůli níž vede s Polskem řízení Evropská komise, se už ke kauze Bělověžský prales vyjádřil i Soudní dvůr Evropské unie. Soudci v Lucemburku 27. července Varšavě vydali předběžné opatření, v němž nařídili, aby Polsko s kácením přestalo. Vláda ale výrok soudu ignoruje.

„Ustanovení nebylo publikováno, přesně ho tedy neznám. Soud na jednu stranu nařídil: Musíte přestat kácet, zároveň ale umožnil Polsku zajišťovat bezpečnost v lese. Argumentace Poláků byla, že právě tuto bezpečnost zajišťují,“řekl LN Martin Smolek, vládní zmocněnec pro zastupování státu před Soudním dvorem EU.

Žaloba Evropské komise proti Polsku – podobných Brusel ročně řeší několik desítek – bude podle něj trvat zhruba 1,5 až dva roky. „K předběžnému opatření se soud rozhodl proto, aby předmět, o kterém se vmeritu rozhoduje, nezmizel,“dodává právník.

Kácení, proti němuž protestují vědci i aktivisté z celého světa, schválilo polské ministerstvo životního prostředí letos v březnu. Ministr Jan Szysko to odůvodnil potřebou zastavit šíření kůrovce. Ten měl napadnout více než půl milionu stromů. Ministerstvo se rozhodlo změnit plán správy pralesa, jenž měl platit do roku 2021 a na němž se shodlo s EU. Nyní chce Polsko těžbu dřeva v Bělověžském pralese ztrojnásobit na celkových 188 tisíc kubických metrů ročně. Petici proti kácení podepsalo na webu organizace Zachraňme les více než 129 tisíc lidí.

V červnu Szysko v parlamentu prohlásil, že Bělověžský prales byl na seznam UNESCO zařazen nelegálně a bez konzultace s místními obyvateli. Případ předal polské prokuratuře. Ministr usiluje o to, aby byl prales ze seznamu přírodního dědictví vyjmut. V červenci pak zopakoval, že kácení bude navzdory protestům pokračovat. Polské úřady letos porazily už více než 93 tisíc stromů.

Odpůrci kácení ale tvrdí, že se jím ničí unikátní ekosystém a že kůrovec je jen zástupným argumentem, kterýmá pomoci ke zvýšení těžby. Mají navíc důkazy, že těžaři kácejí i zdravé stromy. Argumentují také tím, že Polsko kácením porušuje pravidla UNESCO.

Pro ekosystém jsou důležité i suché stromy

Podle Bogdana Jaroszewitze z Varšavské univerzity, který vede v Bělověžském pralese geobotanickou výzkumnou stanici, mění lidská aktivita celou strukturu původního pralesa. I suché a spadlé stromy jsou podle něj důležité, protože skýtají úkryt více než 150 druhům vzácných živočichů a rostlin. Součástí ekosystému je i samotný kůrovec, kterým se živí pták datlík tříprstý. „Defo- restace ničí prostředí, které potřebuje k přežití mnoho druhů hmyzu a hub,“řekl Jaroszewitz serveru Deutsche Welle.

Poté, co se v půlce července obrátila Evropská komise na nejvyšší soudní instanci v EU, jí soud vyhověl. Komise odůvodnila svoji žádost obavou z toho, že pokračující kácení způsobí v Bělověžském pralese „vážné a neodstranitelné škody“.

Polské ministerstvo životního prostředí ale v odpovědi soudu uvedlo, že zastavení kácení by způsobilo škody ve výši 3,2 miliardy zlotých a že kácení je částí celoevropského boje proti šíření lýkožrouta smrkového (jinak nazývaného kůrovec). Vláda se také hájí tvrzením, že kácí s ohledem na veřejnou bezpečnost: „Nyní odstraňujeme stromy napadené lýkožroutem smrkovým, které mo- hou spadnout na silnice a cesty,“citoval server Politico mluvčího státní lesnické firmy z města Białystok.

„Je těžké určit, co bude následovat, protože je to vůbec poprvé v historii, kdy unijní stát ignoruje usnesení nejvyššího soudu EU,“poznamenala k tomu Agata Szafraniuková z organizace ClientEarth Poland. Komise tento týden požádala Soudní dvůr, aby se případem zabýval prioritně.

Proti kácení demonstrovaly v Polsku opakovaně stovky lidí, několik z nich včetně výše zmíněných sedmi policie zatkla. V pralese byl také před několika dny napaden televizní štáb, který tam točil reportáž. Ze zabavení kamery a z fyzického útoku se nyní zodpovídají zaměstnanci lesnické společnosti.

Polská část nejstaršího evrop- ského pralesa se rozkládá na 60 tisících hektarů, z nichž pouze na 10 500 hektarech je zakázána lidská činnost. Tato oblast je otevřena pouze vědeckému výzkumu. V sousedním Bělorusku, kde vládne autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, je paradoxně prales chráněn podstatně více: lidskou aktivitu úřady zakázaly na všech 80 tisících hektarů lesa. Vasilij Arnolbik, zástupce ředitele tamního národního parku, novináře ujistil, že v jeho zemi se nekácí. „I když potřebujeme provést nějaké čištění lesa, nikdy nezasahujeme původní prales. Dovoleno je jen odstranění spadlých stromů z cest,“řekl s tím, že souhlasí s názory oponentů kácení.

Poznámku k tématu čtěte na straně 8