S Franzem Kafkou na návsi
Franz Kafka nebyl jenom spisovatel, který žil celý život v Praze, psal ponuré texty, byl nonstop nemocný a dnes posmutněle hledí z hrníčků a triček. Kafku jako vesničana představuje nová galerie v Siřemi.
Siřem je krásná jako vždy, jen se schyluje k zimě, husí rybník před okny už někdy zamrzá, děti krásně bruslí a klobouk, který mi za noční bouře do rybníka uletí, musí se ráno málem vysekávat,“napsal v roce 1917 Franz Kafka svému příteli Oskaru Baumovi. A pokračuje: „Strašlivě se tu předvedly myši, to ti nemohlo zůstat utajeno, trochu jsem je zahnal kočkou, kterou si každý večer nosím hřejivou ,ruče v náručí‘.“
Zimní popis Siřemi zúročil později Kafka ve svém románu Zámek, kde vylíčil i další venkovské reálie – vesnickou hospodu, hřbitovní zeď a školu na návsi
v knize reportáží Na cestách s Franzem Kafkou. Siřemská expozice je další pokračování jejich kafkovské vášně.
„Siřem je jediná vesnice, kde byl Kafka delší dobu mimo Prahu a kde také strávil zimu,“vysvětluje Matyášová. Zimní popis vesnice pak zúročil v románu Zámek, kde vylíčil i další reálie z venkova – vesnickou hospodu, hřbitovní zeď a školu na návsi. Na Žatecku žil Kafka od září 1917 do dubna 1918 s mladší sestrou Ottlou, která převzala Hermannův statek poté, co byl sedlák odvelen do první světové vál- ky. Šlo o zvláštní situaci, protože v té době pětadvacetiletá svobodná Ottla se musela v Praze vzepřít jejich otci, aby ji na venkov pustil. Vždy ji přitahovalo zemědělství, protože své zkušenosti chtěla později využít v Palestině v kibucu.
Kafka byl v Siřemi spokojený. „Co se týče sportu, byl neuvěřitelně aktivní. V Siřemi, stejně jako v Praze, chodil na dlouhé procházky a dodržoval zdravý životní styl, navíc byl téměř striktním vegetariánem. Dnes bychom ho nazvali zastáncem eko-bio-wellness stylu. Ten se na pře- lomu 19. a 20. století stal módním, protože nabízel protipól k životu ve městě,“doplňuje Matyášovou Jindra. Siřem byla v té době z devadesáti devíti procent německá, tvořily ji hlavně statky zpracovávající chmel. Po válce byli Němci odsunuti a nahradili je Češi z Volyně. V šedesátých letech tu Václav Havel s Milošem Formanem plánovali zfilmovat Zámek, o několik desítek let později se o vsi zmiňuje v románu Kloktat dehet Jáchym Topol.
V nové siřemské galerii budou od 19. srpna k vidění kromě avizovaných fo- tografií také snímky studentů zlínské Univerzity Tomáše Bati inspirované Kafkovou povídkou Doupě, na návsi vyroste infocentrum s panelem amapkou. Od 14 hodin se bude konat komentovaná prohlídka s překladatelkou Věrou Koubovou, která v Siřemi představí kafkovská místa. Do budoucnosti se zvažuje i rezidenční byt pro spisovatele nebo překladatele.
Otevření stálé expozice Galerie Kafka v Siřemi na Žatecku, 19. 8., komentovaná prohlídka od 14.00, vernisáž od 17.00