Ve městech
středí se často dává do spojitosti s takzvaným „kognitivním přetížením“, tedy únavou mozku vznikající nadměrnou stimulací vzruchy městského prostředí. Toto mozkové přetížení může vést k tomu, že se zhoršují některé mozkové činnosti, například sebekontrola. A právě to bymohlo vysvětlovat, proč pobyt v přírodě zlepšuje projevy ADHD u dětí – děti si odpočinou od přesycení městskými podněty a jsou lépe schopné kontrolovat své chování či se lépe soustředit.
Ale co když z města nemůžeme jen tak utéct? Pak nezbývá než zkoumat, co městský život činí příjemnějším. Tím se v poslední době zabývá naštěstí čím dál více organizací. Například psychiatryně Layla McCay založila „Centrum pro městský design a duševní zdraví“(Center for Urban Design and Mental Health), kde shromažďuje architekty, psychology i geografy, kteří všichni zkoumají, jak vylepšit vzhled města tak, aby blahodárně působil na lidskou psychiku.
Co je třeba změnit
Podle jejich výzkumů se zatím zdá, že jsou zásadní zejména čtyři faktory: poskytnout městskému obyvateli dostatek jednoduše dostupných zelených prostor (parky, lesoparky…), míst pro fyzickou aktivitu (trasy pro pěší a cyklisty, místa pro cvičení atd.), ob- lastí, kde se lidé budou moci setkávat (např. „lavičkové“zóny v parku) a zajistit bezpečí v okolí bydliště.
Spisovatel a urbanista Charles Montgomery z Vancouveru zase založil projekt „Happy City Experiment“, kde odborníci poskytují různým institucím rady ohledně zdravého městského designu. Organizace spolupracovala například na přestavbě některých částí Mexico City nebo při stavbě obytného a firemního komplexu „Ecopolitan“v Indii. Kromě poradenství pořádá také přednášky, semináře a experimenty – například v Seattlu zkoumali, zda může okolí, ve kterém se pohybujeme, ovlivnit naši ochotu k altruistickému chování.
Pokud se vám myšlenka zlepšování městského prostředí zalíbila, můžeme pomoci jednoduše tím, že si do smartphonu stáhnete aplikaci od Urban Mind Project. Ta měří pozitivní nebo negativní zkušenost při životě veměstě a funguje tak, že se vás během jednoho týdne několikrát denně ptá, kde se zrovna pohybujete (můžete i poslat fotografie) a jak se cítíte. Sběr dat má posloužit k pochopení toho, jaký vliv mají různé aspekty městského životního prostředí na duševní pohodu.