Babiš jako oběť matrixu? To těžko
Pedagog Univerzity Karlovy a expert na ústavní právo Jan Kysela míní, že obviněný politik by neměl stát v čele vlády.
LN Překvapilo vás, že Miloš Zeman je připraven jmenovat premiérem vítěze voleb, tedy případně i Andreje Babiše, kterému hrozí trestní stíhání?
Ptáte-li se na prvek překvapení, tak trochu ano, trochu ne. Trochu ne z důvodu, že je obtížné, aby ještě někoho prezident Miloš Zeman překvapil. Trochu ano z důvodu, že takového vyjádření ze strany prezidenta nebylo v dané chvíli úplně třeba.
LN Proč?
Zdá se mi, že případ ještě není zcela hotový. Zatím nemáme k dispozici ani stanovisko mandátového a imunitního výboru, který se spisem bude zabývat. Může se stát jako v minulosti, že výbor bude mít ke spisu a žádosti o vydání připomínky. Následovat bude jednání sněmovny, volby atd. V tomto ohledu se mi prezidentovo vyjádření zdá předčasné. Pokud jde o věc samotnou, zda trestní stíhání kandidáta na předsedu vlády je překážkou ke jmenování premiérem, je už jiná otázka. Ta souvisí s určitou mírou citlivosti či necitlivosti. Neměli bychom od politiků očekávat, že budou mezi svými spoluobčany spíše těmi lepšími? Z hlediska striktně právního fakt, že je někdo formálně obviněn, není překážkou toho, aby byl jmenován premié- rem. Na druhou stranu daný případ není politické povahy.
LN Co přesně máte na mysli?
Kdyby byl někdo stíhán např. za verbální delikt spočívající v hanobení skupiny osob, můžeme se přít o to, zda je delikt politické povahy a zda třeba není policie nadměrně citlivá a tak dále. Popsaný trestní rejstřík bychom našli třeba ve Velké Británii ve vztahu k lidem, kteří mají politickou minulost v Severním Irsku. Ve chvíli, kdy však jde o podezření z hospodářského kriminálního činu, je věc jiná. Navíc nejde o to, je-li tu „škraloup“zminulosti, ale o „škraloup“aktuální, neuzavřený.
LN Může současná situace přerůst v ústavní krizi?
Těžko říci. Jarní krize vlády Bo- huslava Sobotky byla v tomto ohledu jiná, situace byla jasná – premiér navrhl odvolat člena vlády a prezident se návrhu pokoušel vzdorovat nejrůznějšími kroky. Případ kolem Andreje Babiše je zatím hypotetický. Řekněme ale hypoteticky, že se vše stane. Měli bychom situaci, že obviněný Andrej Babiš je tím, koho se prezident republiky Miloš Zeman rozhodl pověřit sestavením nové vlády po volbách.
Šlo by o značně unikátní situaci, protože vrcholným představitelem výkonné moci by se stal někdo, koho represivní složka této moci stíhá. O ústavní krizi však v takovém případě těžko mluvit, protože by následovaly jednotlivé ústavní kroky nutné pro sestavení vlády. Otázkou je, zda by Andrej Babiš sehnal pro svou koalici partnery. Abychom se mohli bavit o ústavní krizi, Poslanecká sněmovna by musela vládě odmítnout vyslovit důvěru s odůvodněním, že v čele vlády stojí stíhaná osoba. Prezident by místo hledání nového premiéra držel při životě vládu bez důvěry sněmovny tak, jako to učinil v případě vlády Jiřího Rusnoka před čtyřmi lety. Pak bychom mohli mluvit o něčem, co má rozměr ústavní krize.
LN Není Zemanův nynější postup v rozporu s tím, jak se choval v období pádu Nečasova kabinetu, kdy nechtěl pověřit sestavením vládyMiroslavu Němcovou z ODS?
Je to nesporně jiný přístup. Mám ale dojem, že Miloš Zeman je dlouhodobě nekonzistentní ve svých postojích. Uvedu paradoxní příklad právě z období vlády Miloše Zemana a tehdejšího ministra financí Iva Svobody. Krátce předtím, než mu bylo sděleno obvinění (v jehož důsledku byl nakonec odsouzen k odnětí svobody – pozn. red.), byl z funkce odvolán. Zdálo se jako neúnosné, aby byl Svoboda ministrem financí v době, kdy je stíhán. Přinejmenším z hlediska politického a politické kultury a slušnosti je prostě problém, když je takto vysoce postavený politik trestně stíhán.
LN Byl by podle vašeho názoru problém, aby v čele vlády stál obviněný politik?
Záleží na tom, v jaké zemi se pohybujeme. Někde může být trestní postih vizitkou občanské statečnosti, protože stíhání je reakcí na kritiku režimu, vládne korupce, je tu minulost se zátěží politického násilí apod. Pokud se však ptáte na Českou republiku, zdá se mi, že tu spíše nejsou důvody, proč bychom měli na případné trestní stíhání Andreje Babiše nahlížet s pochopením. Nemáme tu Severní Irsko, nemáme tu systémovou transformaci
Minulý čtvrtek pražská hospodářská kriminálka požádala Poslaneckou sněmovnu, aby vydala k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.
Předmětem vyšetřování je 50milionová dotace z evropských peněz na projekt společnosti Farma Čapí hnízdo.
Policie prověřuje podezření, zda získání unijní podpory nebylo od začátku podvodné a zda se farma nevydělila z holdingu účelově, aby a nezdá se mi, že by tu policie na objednávku a s přitakáním státních zástupců a tichým souhlasem soudců likvidovala lidi v politice. Navíc mi připadá, že Andrej Babiš je poměrně silná figura na to, aby nám ho muselo být líto jako oběti zlého systému a matrixu. Zaprvé je to muž velmi bohatý, za druhé jeho strana je součástí vládní koalice. Andrej Babiš byl donedávna mužem č. 2 ve vládě. Takto si oběť systémové zvůle nepředstavuji. Nepřipadá mi tudíž důvodné, abych jmenování člověka, který je trestně stíhán, přitakal.
LN Jmenování případně obviněného Babiše premiérem by bylo rizikem?
Pokud by trestně stíhaným byl předseda vlády, na určité součásti represivního aparátu by to nemuselo působit právě motivačně. Rizikové je však i podrývání důvěry v systém trestní spravedlnosti, jehož se dopouštějí jak ti, kdo mluví o analogii s odpornými 50. lety, tak ti, kdo naznačují politické souvislosti stíhání s jeho jako malá či střední firma na dotaci dosáhla. Vyšetřovatelé budou zkoumat, zda se vše nedělo s Babišovým vědomím.
Klíčovým argumentem by v tom měl být jeho podpis pod ručením Agrofertu za úvěr, který si farma vzala u české pobočky banky HSBC. Babiš podezření od počátku odmítá a policisty kritizuje.
Ředitel pražské policie Miloš Trojánek si za svými policisty stojí a odmítá, že by případ byl účelový. „načasováním“. Ale kdy je načasování trestního stíhání někoho, jako je Andrej Babiš, vhodné?
LN Lišil by se obviněný premiér Babiš od případů obviněného pražského exprimátora Tomáše Hudečka nebo současného libereckého hejtmana Martina Půty?
Trestně stíhané politiky najdeme i v zahraničí, liší se však reakce. Když hejtman Půta vyhrál volby a sestavil koalici, jeho partnerům patrně nevadilo, že je trestně stíhaným. Zvolili ho tedy hejtmanem. Situace kolem Andreje Babiše by ale byla trochu odlišná. Můžete mít koaliční partnery, kterým nevadí, že jste trestně stíhán. To však nutně neznamená, že to nemá vadit prezidentovi republiky – pakliže na něho hledíme jako na garanta určitých pořádků a standardů chování, což zní trochu směšně. Pak to také neznamená, že to nemá vadit dodatečně sněmovně. To, jak si to někdo udělá v Libereckém kraji, ještě neznamená, že se tak má dít v měřítku České republiky.