AfD loví hlasy u příznivců Putina

Ruskojazyčná komunita v Německu má po mnoha letech přehlížení dojem, že její zájmy konečně někdo hájí

MAGDEBURK/PRAHA Dva a půl milionu německých občanů má kořeny v Rusku či některém z nástupnických států Sovětského svazu.

První z nich začali přicházet ještě do bývalého západního Německa v 80. letech, kdy je tehdejší vláda kancléře Helmuta Kohla prakticky vykupovala ze sovětského občanství. Většina z nich se ale v Německu ocitla začátkem následující dekády po rozpadu někdejšího SSSR.

Ačkoli se oni sami hrdě hlásí k tradicím svých předků, mnozí z nich se v rámci Spolkové republiky stále považují za občany druhé kategorie. Stěžují si, že jim úřady například odmítaly uznat do- klady o dosaženém vzdělání, nebo na to, že i v dalších životních situacích byla údajně dávána přednost zástupcům jiných menšin, za jejichž požadavky se bili Zelení či jiné levicové strany.

Před letošními volbami do Spolkového sněmu se právě o přízeň německých Rusů uchází euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD).

Minulý víkend se konal ve východoněmeckém Magdeburku speciální kongres zaměřený na hlasy této specifické skupiny voličů. AfD na ně cílí dlouhodobě. Své propagační materiály obvykle publikuje souběžně i v azbuce, její politici často poskytují rozhovory ruským provládním médiím.

Jak uvedl pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung rusko-německý historik Viktor Krieger, identifikuje se prý až třetina německých Rusů daleko silněji s bývalou vlastí než s Německem. Na Evropskou unii prý nahlížejí s vrozenou nedůvěrou.

Podpora díky migraci

Přízeň ruskojazyčné komunity v Německu si politici Alternativy pro Německo získávají například kritikou sankcí, jež byly na Rusko uvaleny před třemi lety po anexi Krymu. Stejně tak i tím, jak vystupují proti negativním projevům globálního kapitalismu, případně dominantní roli Spojených států ve světové politice.

Především ale kritika migrační politiky německé vlády v letech 2015 a 2016 přispěla k tomu, že mezi ruskými Němci má AfD nadprůměrné zastoupení.

Právě tehdy také na sebe komunita vysídlenců z bývalého Sovětského svazu poprvé výrazněji upozornila. Její zástupci tenkrát uspořádali v celém Německu sérii demonstrací proti migraci.

Spouštěcím prvkem byla zpráva o údajném znásilnění třináctileté dívky z komunity ruských Němců, jehož se měli dopustit muslimští uprchlíci.

O případu svého času široce informovala všechna státní média v Rusku a ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov tehdy vyzval Berlín k ochraně členů menšiny. Později vyšlo najevo, že dívka si útok vymyslela.

Na podpoře stanovisek AfD to ovšem nic nezměnilo. Dokládají to například čísla z východoberlínské panelákové čtvrti Marzahn. Tam loni při volbách do zastupitelstva hlasovala čtvrtina německých Rusů pro AfD.

O hlasy ruskojazyčných Němců se uchází i bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU), jež patřila až dosudmezi hlavní arbitry vysídlenců v německé politice.

Návštěvníci facebookových stránek televizní stanice Russia Today tak mohou narazit na politickou reklamu v podobě citátů bavorského premiéra Horsta Seehofera přeložených do ruštiny.

Komentář k tématu čtěte na straně 8