Prestižní galerie, která skončila na vrcholu
Galerie MXM byla ve své době jednou z nejprestižnějších soukromých galerií v Praze. Byla založena roku 1990 (odtud název MXM vyjádřený římskými číslicemi). Činnost zahájila o rok později, otevíral ji sám prezident Václav Havel a brzy slavila značné úspěchy. V Nosticově ulici na Malé Straně sídlila jedenáct let a za tu dobu uskutečnila takřka 150 výstav. Kromě toho iniciovala a organizovala řadu projektů v jiných prostorech u nás i v zahraničí.
Galerie se od počátku zaměřovala nejen na střední generaci, ale také namladší amladé umělce. Založil ji právník Tomáš Procházka se svou ženou – sestrou Jana Černého, který jim od počátku pomáhal hlavně s ekonomickým provozem. Roku 1992 ovšem manželé Procházkovi zahynuli při autonehodě nedaleko Vídně. Od té doby vedl galerii Jan Černý. V dědickém řízení převzal aktiva i pasiva (na galerii získali zakladatelé úvěr) a řídil ji pak po celou dobu trvání. Měl výhodu, že znal dobře lidi, se kterými galerie spolupracovala, a takmohl udržet její zaměření. Jeho nejdůležitějšími spolupracovníky se stali Jana a Jiří Ševčíkovi, kteří v podstatě vytvářeli celý program. Hodně s nimi jezdil na výstavy k nám i do zahraničí, neustále s nimi debatoval o umění. Výstavní plán se tvořil v takřka nepřetržitých diskusích, většina nápadů vznikala přímo v galerii. V prvních letech spolupracoval také s Milenou Slavickou, která byla teoretičkou skupiny Pondělí. Od začátku se utvářel základní okruh umělců. Do něj patřila část členů skupiny Tvrdohlavých (Jiří David, Jaroslav Róna…), někteří z jejich vrstevníků a dalších soli- térních autorů (Antonín Střížek, Jan Merta, Jiří Kovanda, Vladimír Skrepl, Petr Pastrňák…) a členové skupiny Pondělí (Petr Písařík, Pavel Humhal, Milena Dopitová…). Okruh se však postupně rozšiřoval. Galerie spolupracovala i s dalšími umělci, ale jen volněji. Ze starší generace se Stanislavem Kolíbalem, Adrienou Šimotovou, Karlem Malichem, Zorkou Ságlovou nebo sestrami Jitkou a Květou Válovými. A z tehdejší nastupující generace třeba s Alenou Kotzmannovou.
Galerie MXM připravovala i projekty pro jiné prostory u nás a v zahraničí. Někdy si Jan Černý „půjčoval“budovy před rekonstrukcí, jako například Štencův dům, které pak využíval k výstavám. Ale organizoval i projekty pro některé stávající instituce, pro Mánes nebo Špálovu galerii. Několik výstav se konalo v Německu a ve Spojených státech. V Mnichově dokonce „rozbíhal“galerii, kde uspořádali výstavu skupiny Pondělí. Galerie spolupracovala napří- klad s kurátorem Martinem Dostálem, svůj projekt zde měli třeba režiséři Jan Svěrák a Tomáš Mašín. Vznikaly i projekty pro veřejné prostory, umělci například namalovali obrovské obrazy na billboardy u dálnice z Prahy do Brna.
Všechna období činnosti Gale- rie MXM byla něčím zajímavá, každá fáze měla charakteristické prvky. Ze začátku šlo o novou příležitost, umělci i kurátoři byli nadšeni do té doby nebývalými možnostmi. Všichni spolupracovali na úpravách prostorů, podíleli se i na nejrůznějších pro provoz nutných pracích. Šlo tehdy vlastně o období získávání zkušeností, mapování a průzkum současné výtvarné scény. V další fázi směřovala galerie i k obchodování. Zúčastňovala se veletrhů s uměním, například v Hamburku, v Kolíně nad Rýnem či v Madridu.
Podle MF DNES konec galerie uspíšil ekonomický pokles po roce 1996, krize ve Spojených státech po útocích na „Dvojčata“v roce 2001 a nakonec velká povodeň v Praze v roce 2002. Začal váznout obchod s uměním, bylo stále obtížnější získávat finanční prostředky na provoz. Z těchto okolností vyplynulo vyčerpání provozovatele a zaměstnanců galerie, které souviselo především s rostoucími obtížemi při zajišťování jejího chodu. Majitel galerie Jan Černý se tedy v roce 2002 rozhodl ukončit její činnost a dohodl se na tom s umělci, se kterými spolupracoval. MXM tedy skončila více méně na vrcholu, aniž zažila kvalitativní sestup či pád.