Ve znamení kosočtverce
Volby do Spolkového sněmu jsou v Německu o měsíc dříve než u nás, a tak není divu, že už tam novinářům okurková sezona skončila. Jedním z motivů, který se šest týdnů před parlamentními volbami u našich sousedů propírá, je postavení takzvané kosočtvercové generace, jak ji nazval týdeník Die Zeit. Ne, nejde o to, že by mladí Němci žili nějakým nemravným životem. Název je odvozen od rukou sepnutých do tvaru kosočtverce, gesta, které často používá kancléřka Angela Merkelová. Ta je sice u moci „jen“téměř čtrnáct let, o generačním pocitu se ale mluvit dá. Osmnáctiletý Němec nebo Němka, který jde letos poprvé k volbám, nikoho jiného než Merkelovou na čele vlády nezažil. Byla kancléřkou, když šel do školky, je kancléřkou i teď. Část mladých voličů tak má pocit, že není třeba se o nějakou změnu snažit a Merkelová k Německu tak nějak patří.
Často se tenhle pocit připisuje příznivcům nebo rovnou členům Mladé unie, jak se jmenuje mládežnická organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové. Není to ale přesné. Do stranické mládeže se přidávají idealisté nebo profitéři – Mladá unie je bratrstvo, které má široké kontakty a je schopné zařídit dobré zaměstnání. „Kosočtvercová“generace oproti tomu politikou nežije. Dokonce si myslí, že politika na většinu otázek, co si v životě počít, odpovědět vůbec nedokáže.
Ne že by mladí Němci žili nemravným životem. Název je odvozen od rukou sepnutých do tvaru kosočtverce, gesta, které často používá kancléřka Merkelová. Ta je sice u moci „jen“čtrnáct let, o generačním pocitu se ale mluvit dá.
Proč potom volit Merkelovou? Klíčem je možná až mateřský vztah, který si někteří mladí Němci ke kancléřce vypěstovali. Ostatně nejsou sami. Stačí se podívat na záběry ze setkání Merkelové s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Odkazovat na jejich 24letý věkový rozdíl je poněkud laciné. Jenže rozzářená Merkelová na fotografiích opravdu vypadá jako spokojená maminka na synově promoci.
Na druhou stranu musí mít jeden pochopení, že si kancléřka našla mezi evropskými politiky někoho, s nímž souzní a může ho zahrnout trochou nejen politické, ale i mateřské něhy. Protože politici se jinak kolem Merkelové točí jak svatí na orloji. Kancléřka od roku 2005 ve funkci zažila mimo jiné šest českých a šest italských premiérů, čtyři francouzské (a tři české) prezidenty a tři šéfy Bílého domu. Doma vede třetí vládu, v níž se včetně státních a parlamentních tajemníků protočila padesátka lidí.
To všechno se vejde do kosočtverce, o němž bylo napsáno už mnohé. Od rýpavých poznámek, že z matematického pohledu jde o deltoid, neboť nemá všechny strany stejné, až po zjištění, že Merkelová je exponentkou zednářské lobby a její sepnuté ruce jsou božským okem iluminátů. Jedno ale kosočtverec z prstů rozhodně neznamená – rezignaci. Což platí i pro generaci sotva zletilých prvovoličů, kteří si maminkovskou německou politiku bez Merkelové tak nějak nedokáží představit.