Vysokorychlostní tratě nebrzdíme

Z Drážďan do Prahy by se měli cestující svézt rychlostí až 350 km/h, nejdřív ale v roce 2028, říká šéf železniční správy Pavel Surý

Francouzům můžeme závidět, z Paříže se dostanou k moři vlakem za pár hodin. V Česku jsou vysokorychlostní tratě, na nichž by mohly soupravy „létat“až 350 kilometrů v hodině, zatím hlavně vizí a ne zrovna blízkou budoucností. První trasa – nejspíš mezi Prahou a Drážďany – by podle šéfa Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Pavla Surého mohla v ideálním případě stát v roce 2028.

LN Před několika měsíci vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka nespokojenost nad přípravou rychlých tratí v Česku. Avizovaný rok 2030 u první trati mu přišel vzdálený. Co vy na to?

Přípravu vysokorychlostních tratí nebrzdíme, naopak se sna- žím všechny naše úseky nabádat ke zrychlení. Nebrání se tomu, ale nemohou zkracovat zákonné lhůty, což by bylo napadnutelné a mohlo skončit u soudu. Místo malého zrychlení bychom se mohli dostat do skluzu i několika let. Je to zkrátka reálný odhad toho, co nám současná legislativa dovoluje. Všichni si ale zrychlení přejí, proto věřím, že nám v budoucnu pomůže nějaká změna zákona.

LN Která trať bude první a kdy?

Mělo by jít o trasu z Prahy do Drážďan. Na červencovém summitu v německém městě Furth im Wald nám německý ministr dopravy Alexander Dobrindt oznámil, že tamní orgány povýšily tuto trať do kategorie prioritních projektů. Tím se zvýšila šance pro její napojení na našem území. Optimistický odhad pro realizaci této trati mohou být roky 2028 nebo 2029.

Pavel Surý (*1958) vystudoval management, marketing a logistiku na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Začínal jako výpravčí u tehdejších ČSD, v roce 1999 se stal náměstkem šéfa obchodně-provozního ředitelství Brno pro dopravu.

Od 1. června 2014 je generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty.

LN Co se nyní v projektu děje?

Probíhá zpracování studie proveditelnosti, která má být dokončena v prvním pololetí 2019. Přeshraniční úsek umožní maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní a výhledově až 230 km/h pro osobní dopravu. Trať k Praze je navržena pouze pro vysokorychlostní osobní vlaky až na 350 km/h. Nákladní dopravě budou nadále sloužit dvě stávající dvoukolejné tratě.

LN U trati Praha–Brno–Břeclav se v minulosti často řešily rych- losti, lépe řečeno úvahy o relativně nízkých rychlostech. Jaká je situace nyní?

Tato trasa s napojením na rakouskou a slovenskou síť to bude mít u nás složitější než trať do Drážďan. Rychlostní hladiny by tam mohly být tři: 250 km/h, u níž jsou náklady na výstavbu výrazně nižší, 300 a 350 km/h. Studie proveditelnosti prověří efektivitu všech tří. Rádi bychom, aby ekonomicky vyšla varianta pro 350 km/h. Má to smysl: vlak, který vyjede z Prahy a zastaví až v Brně, dosáhne zajímavého času. Může být zvolena severní trasa, více se blížící Havlíčkovu Brodu. Nebo jižní, která více kopíruje dálnici D1, ale má větší problémy kvůli životnímu prostředí nebo protestům obyvatel.

LN Která rychlá trať by mohla být další v pořadí?

Dvoukolejná trať Brno–Přerov, připravená na 200 km/h, by mohla ještě stihnout dotační období operačního programu Doprava 2 (2014 až 2020 – pozn. red.). Jsme si vědomi, že minimálně jednu z jejích pěti etap zbrzdí řešení železničního uzlu Brno. Dnešní jednokolejná trať je velmi zatížená, jezdí se tam kolem 80 a 90 km/h. Regionální doprava odtud v některých úsecích kvůli rychlíkům úplně zmizela.

Novostavba tedy dopravu velmi zefektivní, stará trať především v úseku Brno–Holubice pak zůstane pro nákladní a regionální dopravu. A pokud se na té nové něco stane, bude původní sloužit jako odklonová.