Česká atletika na vzestupu?
Čeští sportovci přivezli z atletického MS tři medaile. Víc jich ještě nikdy nedosáhli.
(od našeho zpravodaje) Jakému zdraví se těší česká atletika? Tu a tam se sice nachlazení nevyhne, celkově však lze říci: kondice velmi dobrá, tlak rovněž, krev je okysličená.
Důkazem jsou zlato, stříbro, bronz, dvě čtvrtá místa a jedno páté z Londýna. „Hodnocení je tudíž výborné,“bilancuje šéftrenér Tomáš Dvořák.
Že s rostoucími výkony stoupají i ambice, prokázal v neděli mílař Jakub Holuša. Pátou příčkou vyrovnal historicky nejlepší umístění českých mužů běžců na šampionátech, přesto vzápětí vyhlásil: „Před závodem bych takový výsledek bral všemi dvaceti, ale teď jsem i zklamaný. Medaile byla blízko. Tak příště.“
Třemi medailemi se v historii České republiky mohla výprava pochlubit pouze pětkrát. Přitom víc než tří nikdy nedosáhla.
Z pohledu bodů za finálová umístění do 8. místa, které berou světoví atleti mnohem prestižněji než jiní sportovci, se dokonce Češi přiblížili nejúspěšnějšímu mistrovství po rozpadu federace, Seville 1999 s tehdejšími 42 získanými body.
Tentokrát jich bylo v Londýně 37.
Mezinárodní limit už nestačí
Předloni v Pekingu naopak získal český tým pouze 14 bodů. Tam zela za zlatou Hejnovou velká díra, nikdo další neskončil lépe než sedmý a výhled k zářivým zítřkům byl zahalen hustou mlhou. „Mistrovství v Asii nám kvůli aklimatizaci často nesedla, v Evropě býváme lepší,“připomíná Dvořák.
Výhled z Londýna je podstatně průzračnější. O umístění v top 5 se postaraly dvě třicátnice, 36letá Špotáková a 30letá Hejnová, a čtyři atleti ve středním věku, přinejmenším z pohledu věkové struktury jejich disciplín: 29letí Holuša a Frydrych a 26letí Vadlejch a Staněk.
Z nastupující generace, letos zdárně dobývající medaile na mládežnických šampionátech, okusila finálovou atmosféru i 19letá výškařka Hrubá. „Počítám s tím, že od mé generace se už brzy budou dospělé medaile očekávat,“hlásí.
Dvořák razí strategii pochválit, ale nepolevit. Spíš přitvrdit, a to hned při tvorbě limitů pro mistrovství Evropy v Berlíně 2018. Požaduje, aby svaz podmínil nominaci tvrdšími limity, než jsou takzvané entry standards mezinárodní federace.
„Nižší limity totiž nejsou dostatečně motivační. Kolikrát se pak atleti nepřipravují na maximální výkon, ale pouze na překonání limitu.“
Z tohoto pohledu platí za největší londýnské zklamání tyčkaři. Limit jich splnilo pět, z kvalifikace neprošel dál nikdo. „Výkony našich kluků na výšce 560 byly tristní. Chce to razantní změnu,“říká šéftrenér.
Proč jste zůstali v hotelu?
Dvořák míní vylepšit i týmový duch. „Chci, aby za rok v Berlíně byli všichni od začátku do konce. Žádné příjezdy až den před závodem. Zároveň mě mrzí, že někteří, kteří v Londýně zůstali, v neděli ani nepřišli fandit Kubovi Holušovi a zůstali v hotelu u televize. To je mi proti srsti.“ 1. USA 2. Keňa 3. Jižní Afrika 4. Francie 5. Čína 6. Velká Británie 7. Etiopie 8. Polsko 9. ANA (ruští atleti) 10. Německo 11. ČESKO 12. Austrálie 12. Bahrajn 12. Kolumbie 12. Turecko 16. Jamajka 16. Nizozemsko 18. Chorvatsko 18. Katar
Některým z atletů vyčítá i nedostatek výdrže. „Jsou hrozně netrpěliví.“Naopak dobrým příkladem může být Frydrychův bronz i překvapivá finálová účast kladivářky Šafránkové, kteří se předtím dlouho trápili.
Co bude dál? Za rok v Berlíně plánuje překážkářka Hejnová útok na evropský titul. Ani Špotáková zatím nekončí, ačkoliv pokud by očekávala druhého potomka, plány se rázem změní. Nicméně za nimi a dalšími současnými oporami už v Berlíně vyhlíží mohutnější nástup mladé krve. „Ale konkrétní jména po mně nechtějte,“zasměje se. „Současní mladí jsou už takoví, že když ode mě uslyší, že jsou talentovaní a šikovní, půjdou jim ruce dozadu, přestanou makat a začnou si myslet, že vyžijí jen z talentu.“