Hudební normalita po Ostravsku

Příští čtvrtek začíná v Ostravě již deváté bienále věnované radikálně nejnovější hudbě. Petr Kotík, umělecký ředitel festivalu, se záměrně provokativně zasazuje za to, aby se nejnovější soudobé hudbě říkalo normální. Jako by vše, co vzniklo v minulosti, bylo nenormální.

REZONANCE

Letošní ročník Ostravských dnů přinese několik „normálních“událostí. Představí se zbrusu nový 85členný symfonický orchestr sestavený jen pro příležitost festivalu, a tedy pro provozování nejnovější hudby. Orchestr ONO (Ostrava New Orchestra) debutuje 27. srpna skladbami Rolfa Gupty, Jannise Xenakise, Salvatoreho Sciarrina a Philla Niblocka, mezi sólisty budou houslistka Hana Kotková a barytonista Holger Falk. Jistým šťouchancem vůči metropoli může být otázka, kolikrát Praha slyšela v posledních letech skladbu „normálního“klasika Xenakise. V Ostravě to bývá normální.

Další dominantou festivalu by měl být koncert nazvaný Radikální minulost. 30. srpna v Divadle Antonína Dvořáka provedou Ostravská banda a čerstvý ONO skladby Charlese Ivese, Mortona Feldmana, Rudolfa Komorouse, Philipa Glasse či Jana Rychlíka. Koncert vysílá v přímém přenosu rozhlasová stanice Vltava.

Česká premiéra opery Make No Noise čeká posluchače 1. září. Inscenace díla Miroslava Srnky z roku 2011, připravená pro loňský festival v Bregenzu, zazní v Trojhalí Karolina. Bude to v Česku vůbec první provedení jakékoli z dosavadních čtyř oper tohoto skladatele.

Závěrečný koncert představí skladbu Bernharda Langa psanou přímo pro Ostravské dny. Ani výčet jmen autorů i interpretů se do rubriky nevejde. Citujme opět Petra Kotíka: „Řeči o tom, že se publikum musí vychovávat, jsou totální nesmysl.“Má-li tedy někdo zájem, nechť se sebere a do Ostravy vyrazí, protože hudební zážitek to bude jedinečný, a to i v rámci Evropy, nejen Česka. Navíc je cenová politika pořadatelů velmi vstřícná, takže se nenechte vychovávat, naslouchejte.