... umí i hledat miny ve smlouvách
Ondřej Antoš si dřív myslel, že Amerika je pro něj nedostižný a nesplnitelný sen. Studoval práva ve svém rodném Brně a říkal si, že výjezd přes program Erasmus do Glasgow by mohl být aspoň takovou dílčí metou, jak si zajet do světa pro zkušenosti. Tam se ukázalo, že mu nechybí schopnosti, jak si myslel, šlo jenom o sebevědomí.
„Začal jsem jezdit na modely OSN do Oxfordu a Cambridge, kde jsem se dostal do styku a konkurence se studenty z nejlepších univerzit na světě. Zjistil jsem, že můžu obstát. Díky tomu, že jsem později pracoval v české pobočce americké advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, kde je běžné vyjet po pár letech práce do Anglie nebo do Ameriky, to už pak byl jasný cíl,“vzpomíná.
Počítač je pečlivější
Při práci pro americkou kancelář také přišel na nápad, na kterém teď mladý start-upista rozjíždí ve Spojených státech podnikání. Jako většina nápadů, které se uchytí, i tenhle vzešel z touhy usnadnit si úmornou práci. Ondřej měl ve firmě na starosti fúze a akvizice technologických firem a pokaždé musel zkontrolovat všechny existující smlouvy společnosti, kterou jeho klient kupoval.
„To jsou stovky i tisíce dokumentů, sedíte nad tím dlouhé týdny od rána do noci. V jednu chvíli jsem si řekl: To přece není možné, aby to nešlo zjednodušit a zrychlit pomocí umělé inteligence,“popisuje mladý podnikatel.
Poté odešel studovat práva na Harvard, která nedávno dokončil, a začal se propátrávat internetem, jaké jsou vlastně technologické možnosti, aby se jeho myšlenka zhmotnila. Zaregistroval si předmět na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde potkal své dva americké firemní spoluzakladatele, kteří jsou oba špičkoví programátoři se zaměřením na umělou inteligenci. Věci se daly do pohybu a vznikl startup Klarity usazený v Bostonu.
„K na místo C jsme zvolili pro- to, že američtí právníci používají velké K jako zkratku pro contract, pro smlouvu. Když si dělají poznámky, píší tohle. Máme s tím velmi dobré zkušenosti, náš trh to chápe a ví, že my rozumíme jim. Je to nějaký úzus, pátrali jsme, proč se to dělá – nevíme, ale děje se to už aspoň 150 let,“říká.
Aplikace je založena na neuronových sítích, které se trénovaly na velkém množství smluv. Z nich se naučí oddělovat pasáže, které jsou pokaždé v zásadě stejné, od těch, co vyžadují lidské přezkoumání. Bez softwarové pomoci musí právník sedět a číst větu za větou, protože bez znalosti celého dokumentu nedovede říci, kde se problematická místa schovávají. Systém Klarity má v identifikaci pasáží úspěšnost 99,1 procenta, zatímco u člověka podle studií dosahuje skóre hodnot na škále 50 až 60 procent.
„Zvládneme jakýkoli formát, stačí smlouvu nafotit na mobil a nahrát do naší aplikace. Systém umožní, že nebudete muset sedět dlouho do noci v práci, protože vám ušetříme hodně času a zároveň budete moci klidně spát, nebudete se budit ve tři ráno, protože víte, že jste nic neopomněli,“popisuje absolvent Harvardu s tím, že jejich prvotní trh představují interní právní oddělení softwarových společností ve Spojených státech a dalších anglicky mluvících zemích. V tom, jak pronikat na trh, se inspiroval u Elona Muska – nejdřív si najít menší, ale přesně vymezený segment, a až pak jít po dalších soustech.
Ondřejovi, který má na starosti především strategii a shánění in- vestorů, radí mentoři, mezi které patří bývalá šéfka operací FBI či bývalý ředitel marketingu amerického softwarového obra Nuance Communications. Ten jim také pomáhá s marketingovou strategií, jejímž výsledkem je například instagramový účet, kde mladá firma předkládá zákazníkům nápady, co všechno mohou dělat v čase, který jim Klarity ušetří – třeba zaběhat si v Central Parku.
Jak šla aplikace do světa
Podobně jako vyrazil do světa na zkušenou zakladatel firmy Klarity, vyrazila tam teď i aplikace. Startup testuje beta verzi své aplikace s klienty v New Yorku, Bostonu, Singapuru a indického Bengalúru. Mezinárodní mix vznikl i s ohledem na to, že jde o různé jurisdikce, které používají různý typ smluv. Protože čím víc rozličných dat aplikace schroupe, tím šikovnější a komplexnější bude.
Pak může pomáhat třeba i veřejné správě, zvládla by rychle a nezávisle posoudit tržní standard. Zadavatel se pak může třeba ptát, proč mu někdo nabízí dodávku za pětmilionů, když se běžně poskytuje za dva. „Kdybychom vzali pár tisíc dokumentů z českého registru smluv, ukázali bychom si hlavní věci, na které se má algoritmus dívat, uměl by s tím zacházet,“popisuje právník.
Když si porovnává, jestli je lehčí založit firmu v Americe, nebo v České republice, vyhrávají Spojené státy, i přes to, jak je trh náročný. Podle něj je to v daleko přívětivější atmosféře, s níž se k začínajícím startupům přistupuje. Prostředí je vlídnější, administrativně i v dostupnosti kapitálu, další věc je kvalita univerzitních a technologických inkubátorů, v nichž si Američané nadějné nápady hýčkají a finančně je podporují.
To je i případ Klarity, která se nachází v předním americkém akcelerátoru „MIT delta v“a připravuje se na bostonský, newyorský a sanfranciský Demo Day, kde stovkám potenciálních investorů představí novou verzi aplikace pro veřejnost.
„Ale to neznamená, že v České republice nejsou fantastické firmy, vývojová střediska nebo kvalitní akademické zázemí. A jako brněnského rodáka mě těší, že jejich druhé hnízdo vedle Prahy je právě kolem Brna,“dodává.
Čerstvý absolvent Harvardu z Brna přemýšlel, jak by si usnadnil práci při firemních fúzích. Přišel na to a na nápadu vydělává.