Londýn chce mít irský „Schengen“

Nadcházející brexit nastolil po mnoha letech relativního klidu znovu irskou otázku. Ve hře není jenom propustnost hranice rozděleného ostrova, ale i jednota Spojeného království.

LONDÝN/PRAHA Je to jeden z největších oříšků, který se musí vyřešit po odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Dosud volně průchodné hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou hrozí, že se stane nejenom novou vnější hranicí Unie, ale i evropského celního prostoru, který chtějí Britové také opustit.

Vláda v Londýně si uvědomuje citlivost celé situace. Proto včera zveřejnila dokument, podle ně- hož nechce na budoucí hranici zavádět fyzické kontroly a budovat odpovídající infrastrukturu.

Namísto toho usiluje kabinet premiérky Theresy Mayové o uzavření takové budoucí celní dohody s Evropskou unií, v níž by byly pevné hraniční kontroly zbytečné. Vedle toho chce také zachovat dosavadní volný pohyb osob mezi Irskou republikou a Spojeným královstvím.

„Obě strany potřebují projevit pružnost a představivost,“uvádí se v dokumentu britské vlády v souvislosti s budoucím hraničním režimem mezi severoirskou provincií a Irskou republikou.

Londýn ovšem dosud nenaznačil, jak bude řešit případy, kdy například z Irska přicestuje do Británie občan některého z jiných členských států Evropské unie.

Již o den dříve britská vláda odhalila představy ohledně budoucího technického řešení celních kontrol. Ty by se měly odehrávat buď elektronicky, případně ještě před hranicí.

Evropská komise přivítala, že Británie k budoucímu řešení hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou zveřejnila své stanovisko. Zároveň ale znovu připomněla, že o budoucích vztazích Unie s Británií se bude jednat teprve poté, až bude dosaženo „dostatečného pokroku“v jednáních o způsobu rozluky mezi Bruselem a Londýnem.

Premiérka je pod tlakem

Brexit, k němuž dojde nejpozději koncem března 2019, vyvolává obavy z negativního vlivu striktního hraničního režimu na mírový proces v Severním Irsku, který začal v roce 1998.

Tehdy se podařilo takzvanou „Velkopáteční dohodou“ukončit mnoho desítek let trvající sektářské násilí mezi probritskými pro- testanty a katolickými republikány, kteří chtěli opustit Spojené království.

Premiérce Mayové na řešení, které by bylo přijatelné pro všechny zúčastněné strany, záleží.

Včera například uveřejnila příspěvek v listu The Irish Times, v němž mimo jiné označila možný vznik celní hranice jako nepřijatelný. Zároveň prohlásila, že Londýn by mohl financovat část projektů podporujících mír v Severním Irsku placených EU.

Irská otázka je pro Mayovou důležitá i z vnitropolitického hlediska. Po předčasných volbách z letošního června, kdy ztratila vlastní většinu v Dolní sněmovně, je při klíčových hlasováních v parlamentu odkázána na podporu deseti severoirských poslanců za protestantskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP).

Ačkoli unionisté původně brexit podporovali, dnes odmítají návrat striktního hraničního režimu mezi Severním Irskem a Irskou republikou nejhlasitěji.

Jedním z důvodů jsou obavy z negativního vlivu na tamní hospodářství. Jak například upozornila analýza univerzity v Corku, zasloužila se neviditelná hranice o silné ekonomické propojení severní a jižní části ostrova.

Dnes je zhruba třetina mléka vyrobeného v Severním Irsku vyvážena do Irské republiky, naopak výrazná část produkce vepřového masa proudí opačným směrem. Odhaduje se, že každý den hranici překročí přes 20 tisíc lidí, kteří dojíždějí jedním nebo druhým směrem za prací.

Jedním ze symbolů je i dálniční spojení mezi oběma irskými metropolemi, Belfastem a Dublinem, jež zkrátilo cestu autem na devadesátminut. V letech konfliktu s přísnými kontrolami trvala stejná cesta o několik hodin déle.