Naši za velkou „mlákou“

Bylo to ku konci listopadu, když nás sem dovezli a složili pod zelené duby... bylo po poledni, severák foukal a při tom padala poledovice. Promokli jsme a neměli žádného přístřeší mimo dubů. Na několik mil daleko v okolí nebylo žádného osadníka. To bylo pláče a naříkání, že zde musíme zahynouti...

V knize Evy Eckertové Kameny na prérii o české vystěhovalecké komunitě v Texasu je vzpomínka Augustina Haiduška. Budoucí významný bankéř a právník přijel jako dvanáctiletý v roce 1857 s rodiči a sousedy z Tiché u Frenštátu do Texasu. O dvacet let později žilo v prosperujícím městečku Dubina šest set českých rodin. Když jsem před deseti lety v Texasu natáčel film Amerikáni, objevil jsem v Caldwellu rod Rychlíků původem z valašských Vizovic. Bratři Bernard a Josef ve čtvrté generaci mluvili valašsky jak nářečový skanzen. Testy DNA ukázaly, že jsme přímá rodina. Nevěděli jsme o sobě.

Slavná hospoda Klas, kde ještě před pár lety večeřeli členové české vlády při návštěvě v Chicagu, zkrachovala. Svět se mění.

Od té dobymne příběhy vystěhovalců fascinují. Ostatně, můj děda Frantaměl už koupenou šífkartu do Chicaga, ale zamiloval se, lístek prodal a zůstal naMoravě. Proto jsem toužil při návštěvě Chicaga vidět legendární českou čtvrť kolem Cermak Road. Ještě začátkem 70. let minulého století se v této čvrti mluvilo česky, i policajti byli Češi. Češi byli prý ostří hoši, vypalovali domy černochům, pokud se zde hodlali usadit.

Dnes je na Čermákově cestě pouze vynikající pekařství Veseckých (ale v něm nikdo česky nemluví) a jedna česká hospoda, kterou vlastní Číňan. V kuchyni pracuje Češka a na place nesmírně milá vnučka bývalé majitelky Štěpánka.

Slavná hospoda Klas, kde ještě před pár lety večeřeli členové české vlády při návštěvě v Chicagu, zkrachovala. Svět se mění. Ale nadchlo mne, že moji přátelé uvažují o koupi hospody a zřízení nadace česko-americké historie a kultury. V tomto bychom jim měli být nápomocni i z naší strany velké „mláky“, jak říkají oceánu bratři Slováci.