Petr Zídek: Utajená láska prezidenta Masaryka
Tomáš G. Masaryk se do Oldry Sedlmayerové zamiloval ve věku, kdy většina lidí již na milostné výboje příliš nepomýšlí. O to vášnivější jeho vztah k Oldře byl. Láskou k moravské literátce se prezident snažil překonávat osamělost, v níž ho uvěznila jeho funkce a také puritánská rodina. S nikým jiným po smrti manželky Charlotty nenavázal Masaryk tak důvěrný vztah jako právě s Oldrou. Kniha Utajená láska prezidenta Masaryka vyjde 11. září 2017.
drah při penzionování jejíhomanžela. Prezident ji odkázal na svou kancelář, které stížnost přednesla 7. dubna. Hlavním problémem bylo, že penzionování znamenalo také výpověď ze služebního bytu na tetčickém nádraží. Oldra chtěla, aby byl nájem prodloužen do konce roku, protože manžel churavěl a syn měl před dokončením studií. Referent prezidentské kanceláře ing. Člupek, který evidentně nebyl zasvěcen do povahy Oldřina vztahu kMasarykovi, se při projednávání dost divil tomu, že se paní Sedlmayerová s takovou žádostí obrací na hlavu státu. Ta mu to dost nepřesvědčivě vysvětlovala tím, že Masaryka zná z doby předválečné, kdy se „jí jako poslanec ujal u ministra Forstera, když byla za svoje přesvědčení (vystoupila z církve ř. k.) rakouskými úřady perzekuována“, a tak se na něj obrací, když je nyní „znovu perzekuována“. Věc se po intervenci prezidentovy kanceláře nakonec vyřešila kompromisem: dráhy ponechaly Sedlmayerovým byt na nádraží až do konce září 1933.
Ministryni! Ale kdo?
Permanentně Oldra u prezidenta lobbovala v ženských věcech. Například v září 1929 psala prezidentovi, že předsedkyně Ženské národní rady Františka Plamínková by ráda viděla ve vládě nějakou ženu. K tomu ji inspiroval příklad Velké Británie, kde se v červnu 1929 stala první žena – Margaret Bondfieldová – členkou labouristického kabinetu. Masaryk k tomu Oldře psal: „Ženský ministr! Kdo? Pro který obor? Situace není příznivá pro věc; politická situace všem stranám ukládá starosti takové, že by podle mého odhadu v žádné nebylo smyslu pro požadavek. A právě z téhož důvodu by situace ženy byla velmi těžká, mohla by ženy spíše poškodit. Ale pro všecky případy opětuji: kdo, která strana, pro jaký obor?“V další části dopisu se dále vyjadřuje k Oldřině blíže neznámé prosbě za zaměstnankyně drah: „Na železničářky budu pamatovat. Nedělejte si starosti s tím konzulstvím: vždyť se nedám slepě vést, každý návrh si promyslím a udělám jen to, co je možné a správné.“Prosadit ministryni bylo i nad prezidentovy síly, i když on sám by něco podobného jistě uvítal: první ženou ve vládě se stala až deset let po Masarykově skonu Ludmila Jankovcová.
Kráceno, mezititulky redakční
První ukázka z životopisu Ivana M. Havla od Jany Wohlmuth Markupové.