Spekulanti s bídou ničí celé domy
Stovky společenství vlastníků v Mostě, Litvínově či Jirkově mají existenční potíže kvůli spekulantům. Ti sají peníze z dávek na bydlení od státu, ale za správu domu a energie neplatí ani korunu.
Bytový fond severočeských těžařských měst ovládli spekulanti. Skupují laciné byty a stěhují do nich sociálně slabé. Za přemrštěné nájmy, které stát hradí z dávek na bydlení. „Po revoluci se lidé stěhovali z paneláků do rodinných domů nebo pryč z regionu. Zůstal tu obrovský nadbytek bytů, ve kterých dnes bují obchod s chudobou,“láteří František Ryba, ředitel Stavebního bytového družstva Krušnohor, jež vlastní či spravuje velkou část bytů v Mostě a Litvínově.
„Průměrný byt spekulant pronajme za 12 tisíc korun, což stát pokryje dávkou. Z toho by měl zaplatit za energie a správu domu, průměrně asi čtyři tisíce korun. Jenže spekulant si nechá všechny peníze a nezaplatí ani korunu,“zlobí se Ryba.
Podobně se prý chovají i cizinci, kteří si na Mostecku kupují byty, aby mohli snáze získat povolení k pobytu.
Spekulantům se zkrátka vyplatí několik let neplatit vůbec nic. „Pokud pak vyhrajeme soudní spor a v exekuci se byt podaří prodat, vzhledem k nízkým cenám to obvykle nestačí na pokrytí dluhu. Soud se totiž může protáhnout klidně na čtyři roky,“vysvětluje ředitel družstva.
Spekulanti vysávají sousedy
„Je to smrtící koktejl. Lidé nemohou ovlivnit, kdo koupí byt v jejich domě, přitom ve společenství vlastníků jsou na sobě všichni závislí. Pokud někdo neplatí za služ- by, pak parazituje na svých sousedech. Když je v domě neplatičů hodně, ostatním se náklady na bydlení několikanásobně zvýší,“upozorňuje pražský advokát Marek Novotný, který se bytovou problematikou dlouhodobě zabývá. „V důsledku mohou dodavatelé celému domu vypnout teplo, vodu nebo plyn,“varuje Novotný.
Nahromadění neplatičů pak může společenství vlastníků jednotek (SVJ) v domě zcela rozklížit. „Ve dvou panelácích na litvínovském sídlišti Janov už nebylo na správu a energie, takže byly vystěhovány a zamřížovány,“popisuje Ryba.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si je této situace vědomo. „Je zřejmé, že problém narůstá. Dle informací generálního ředitelství Úřadu práce lze uvedené chování některých spekulantů v oblasti bydlení pro sociálně znevýhodněné domácnosti zaznamenat zejména v Chomutově, Jirkově a Mostě,“říká mluvčí Petr Sulek.
Situaci měla zlepšit novela zákonů o sociálních dávkách, která od dubna zavedla takzvané přímé úhrady nákladů na bydlení společenstvím vlastníků. „Nově platí, že pokud vlastník pronajímá byt klientovi úřadu práce a ten pobírá příspěvek nebo doplatek na bydle- ní, může úřad vyplatit tyto dávky, případně jejich část, přímo SVJ, a to i bez souhlasu příjemce dávky,“popisuje Sulek.
Ministerstvo se však k novince prosazené nezařazeným poslancem Karlem Fiedlerem staví kriticky. Obává se, že případné poukázání peněz přímo SVJ situaci neřeší. Zkrácení dávky by navíc mohlo znamenat, že její příjemce dostane výpověď z nájmu.
MPSV proto úřadům práce doporučilo, aby přiznávání přímé úhrady SVJ důkladně zvažovaly. „I proto byla využita jen v jednotkách případů – jednou v Chomutově, jednou v Mostě, Jirkov je v řešení,“uvádí Sulek. „Vlastně nám řekli, že nám nic nedají, protože nájemníci by mohli dostat výpověď z nájmu! Úřad práce tímto výkladem úplně popírá přijatou novelu,“zlobí se Ryba.
Nová zbraň proti neplatičům
Zlepšení je v nedohlednu. Systémově měl potíže vyřešit nový zákon, podle něhož by sociální byty provozovaly obce nebo státní fond rozvoje bydlení. „Zákonem by byla řešena situace, kdy veřejná správa ponechala od privatizace bytového fondu v 90. letech prostor pro spekulativní zneužívání dávek podpory bydlení u zranitelných skupin lidí,“říká Sulek. Jenže zákon ztroskotal na sporech mezi ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD) a šéfkou místního rozvoje Karlou Šlechtovou (ANO) a do voleb se nestihne.
Významnou pomoc pro lidi sužované neplatiči v domě představuje novela procesních předpisů lidovecké senátorky Jitky Seitlové. Dluhy související se správou domu by byly uspokojovány přednostně, připadlo by na ně 10 procent výtěžku při prodeji v dražbě. Zákonodárci již předlohu schválili, čeká jen na podpis prezidenta. „Je otázka, nakolik to vyřeší problém uvedených lokalit, protože deset procent je u levných bytů málo,“říká advokát Novotný.