100 dnů Macrona: podpora padá

PAŘÍŽ/PRAHA Dokázal porazit rivaly z tradičních politických stran a v pouhých 39 letech se ujal prezidentské funkce. Francouzi uvěřili, že sledují v přímém přenosu přitažlivý příběh o svěžím reformátorovi, jakým byl před osmi lety nástup Baracka Obamy.

Podobně jako Obama ale i Macron záhy zjistil, jak bolestný je přechod od vítězné kampaně do nudou zavánějících vod každodenní politiky.

Entuziasmus mizí. Distance od tradičních politických stran zafungovala při hlasování. Teď chtějí Francouzi něco víc. A po 100 dnech Macronova úřadování zjišťují, že se věci příliš nepohnuly.

Podle průzkumu pro list Le Fi- garo pokládá jen 36 procent Francouzů působení nového prezidenta, nejmladšího v dějinách, za úspěšné. To není dobrý výsledek.

„V hodnocení Macrona převažuje značná skepse,“říká Jerome Fourguet, šéf agentury Ifop, která průzkum zpracovala.

Přestávají mu věřit

François Hollande, vítězný socialistický kandidát suchopárného stylu, získal ve stejném období podporu 46 procent dotázaných. Takže historicky nejméně oblíbená hlava státu Hollande si podle lidí počínal ve stejném období lépe. To vyplývá i z dalších čísel.

Podle 57 procent Francouzů, dotázaných v roce 2012, plnil Hollande své předvolební sliby. O Macronovi potvrdilo to samé pouze 45 procent respondentů.

A rekordně nízkých 23 procent lidí si myslí, že nový nájemník prezidentské- ho paláce vede zemi správným směrem. Kde se bere taková nedůvěra ?

Výzkumníci ze společnosti Ifop uvedli, že mnozí Francouzi si teprve nyní podle všeho představují praktické důsledky Macronových plánů, jako je zvýšení sociálních odvodů či vyšší výdaje na bydlení či tabákové výrobky. K tomu je nutné přičíst i Macronův spor s velením armády, která odmítla plán výdajů s tím, že jsou příliš nízké. Náčelník generálního štábu Pierre de Villiers rezignoval. Zatímco tedy Emmanuel Macron sbírá aplaus liberálních komentátorů z celého světa, jeho líbánky s francouzskou veřejností končí. Zčásti i proto, že mnoho Francouzů nabylo dojmu, že se nový prezident v prvních týdnech své funkce mnohem více zaobíral svou za- mýšlenou rolí liberálního lídra v globální politice než starostmi o bezpečnost a peněženky Francouzů.

Macron zahájil své diplomatické plány velkoryse – uspořádal v Paříži ostře sledované schůzky s prezidenty Donaldem Trumpem i Vla- dimirem Putinem, vždy se přitom představil jako pohotový hostitel, který dokáže hájit francouzské zájmy. Zhostil se i role moderátora konfliktů, když dokázal s přehledem smiřovat znepřátelené strany libyjského konfliktu stejně jako lídrů Izraele a Palestiny.

Nástup Emmanuela Macrona do Elysejského paláce provázela napjatá očekávání. Teď se důvěra rychle ztrácí. Mladého prezidenta nyní podporuje méně Francouzů než před čtyřmi lety jeho neoblíbeného předchůdce Françoise Hollanda.

S Ficem i Sobotkou

Snaží se také dokázat, že v Evropě se neorientuje jen na Berlín. Už tento týden se pokusí oživit vztahy se střední a východní Evropou. V Salzburku se sejde i s premiéry Česka a Slovenska Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem, jež se podle všeho pokusí přesvědčit o svém pohledu na sociální a mzdový dumping v EU.

Podle bruselského listu Politico je to myšleno i jako vzkaz francouzským voličům. „Chce ukázat, že se nevzdal klíčového předvolebního slibu, kterým je ochrana občanů EU a boj proti populismu,“napsal list.

Podle politologa Dominiqua Moisiho mohou případné úspěchy v zahraniční politice Macronovi pomoci i doma. Skutečnou zkoušku ale přinese prosazování jeho plánů na reformu pracovního trhu, kdy se dají čekat velké protesty. „To pro něj bude teprve skutečná výzva,“míní Moisi.