Schröder ve službách Kremlu
Bývalý německý kancléř pracuje pro ruské geopolitické zájmy
Bývalému německému kancléři a stále vlivnému členovi německé sociální demokracie Gerhardu Schröderovi nestačí být předsedou správní rady plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2, inkasovat příjmy od Gazpromu; aby toho nebylo málo, tak byl právě nominován do správní rady ropné společnosti Rosneft.
Kauza možná před volbami mírně poškodí už tak v průzkumech zaostávající sociální demokraty, větší škody však asi nenapáchá, mezi elektorátem SPD moc rusofobů a rusobijců nenajdeme, a ani v Německu jako takovém žádná posedlost Ruskem nevládne.
Podstatné je něco jiného, Vyplývá to z reakce volebního lídra SPD Martina Schulze, který se sice chtěl poněkud distancovat, ale jeho reakce bezděčně prozrazuje mnohé. Schulz napsal. „Mám velký respekt pro Gerda Schrödera a pro to, co udělal pro naši zemi a naši stranu. Vždycky mu bylo jasné, že musí vycítit, kam směřuje budoucnost. A jako německý kancléř – v případě pochybností – věděl, že musí mít jasný postoj k americkým prezidentům, jako to prokázal se svým jasným NE válce v Iráku.
Čtu si ty zprávy o Schroderově angažmá v ruské firmě. Je to privátní záležitost Gerda Schrödera a nemá to nic společného s politikou SPD. Gerd Schröder má snad dostatek informací k tomu, aby věděl, jakou nabídku přijmout. Já bych tedy takovou nabídku nepřijal. Kdybych skončil jako kancléř, žádnou nabídku ze soukromého sektoru bych nepřijal.“
Státní a soukromý
Takže bod po bodu. Rusové nabízejí tyto posty Schröderovi právě proto, že je politicky vlivným členem SPD, a jen a pouze proto, že je bývalým německým kancléřem za SPD. (Pozoruhodná je i věta, že Martin Schulz by nepřijal žádnou nabídku ze soukromého sektoru; je na soukromém sektoru snad něco automaticky podezřelého?) Krom toho firma Rosneft nemá se soukromým sektorem nic společného. Je to státní firma vzniklá především zabavením majetku bývalého impéria Yukos Michaila Chodorkovského. Je to jakoby někdo, kdo pracuje ve firmě ČEZ, vykládal, že pracuje v soukromém sektoru. Soukromý sektor se přece nepozná podle toho, že má správní a dozorčí radu; podstatné je, kdo je akcionářem.
Av případě Rosneftu je akcionářem ruský stát, který chce ovlivňovat německou politiku, německé vztahy k Rusku, německé politické strany a německou energetickou politiku. To je zde to zásadní.
Krom toho prozrazuje Schulzův komentář další věc. V případě invaze do Iráku se Schröder asi rozhodl správně, všimněme si ale, že Schulz prezentuje schopnost postavit se americkým prezidentům coby jakousi základní hodnotu zahraniční politiky SPD. O ruských prezidentech není v jeho vyjádření pochopitelně ani slovo.
Schulz ani – zdá se – nechápe, že ve Schröderově příběhu nejde na prvním místě o etiku a morálku, nýbrž o geopolitiku. Schröder zafungoval jako člověk užitečný ruským zájmům v Nord Stream 2, projekt má podporu velké části evropských elit, kromě ruských peněz jsou v něm už například i německé, holandské či britské peníze. Schröderovi se podařilo de facto získat kancléřku Merkelovou, která považuje Nord Stream 2 za neutrální komerční projekt. Americký Kongres vyhlásil sankce firmám, které se projektu účastní, ale Evropská komise se v odmítavé reakci na sankce tváří, jakoby to měla domluveno s celou EU. Nemá. Polsko i pobaltské země jsou proti. Schröderův vliv ale nepochybně sahá i do Evropské komise.
Efektivně a bez skrupulí
Schröder se ukázal jako efektivní, takže zkrátka dostal další pracovní nabídku. Fakticky už skoro zařídil zvýšení závislosti Evropy a Německa na ruském plynu, nyní zajistí ještě další expanzi dodávek ruské ropy. Celá věc má i komerční rozměr. Jedná se o to, aby vládnoucí klika v Kremlu měla stabilní příjem. Nejen pro sebe (to také), ale také pro stabilní investice do armády, aby se mohlo Rusko konfrontovat s NATO a financovat válku v Sýrii a na Ukrajině.
Ruským cílem je i rozdělovat Evropu, což se daří. Proti projektu Nord Stream 2 stojí dlouhodobě Polsko, pobaltské státy jsou také proti. Ruské projekty vyprovokovaly i rozkol mezi Evropou a Amerikou. Americké postoje lze dnes bagatelizovat Trumpem, ve skutečnosti je americká ostrá kritika ruských státních energetických projektů dlouhodobou konstantou.
A nakonec k etice. V Rusku vládne kleptokratický mafiánský režim, jehož elity se obohacují na úkor obyčejných občanů a je ostudné, že takový režim podporuje někdo, kdo se považuje za sociálního demokrata.
Česká vláda slovy Bohuslava Sobotky mimochodem před časem Nord Stream 2 odmítla. Dlouho se už ale nikdo důležitý k této podstatné věci nevyjádřil. Proslýchá se, že ani české diplomacii už Nord Stream 2 nevadí.