Vyhlídka na důchod se vzdaluje

Letošní zastropování hranice důchodového věku na 65 let je kvůli plíživému stárnutí české populace a nízké porodnosti nejspíš jen dočasné.

Lidé, kteří letos slaví 46. narozeniny, se mohou těšit na odchod do důchodu v 65 letech. Tedy jen prozatím – zda se penze skutečně dočkají už v roce 2037, je vzhledem k průběžným změnám pravidel důchodového systému značně nejisté. Pro jejich potomky se tak dosažení důchodového věku v 65 letech stává spíše vidinou než vyhlídkou.

ANALÝZA

Neveselé vyhlídky na budoucí potíže s financováním důchodových systémů tlačí evropské státy k postupnému zvyšování penzijního věku. Trend je jasný: hranice 65let je nyní uplatňována ve většině zemí „staré“Evropy a další státy včetně České republiky se k ní přibližují. „Náš současný důchodový věk není v mezinárodním kontextu nijak přehnaně vysoký. Důchodový věk 65 let je v zahraničí docela běžný, u nás ho dosáhneme až v roce 2030,“říká Jiří Šatava, ekonom think-tanku IDEA institutu CERGE-EI.

Důchod až v 70 letech?

Ostatně na západ od naších hranic už ke zvyšování důchodové hranice dochází. Například v Belgii vzroste od roku 2025 důchodová hranice na 66 let, a od roku 2030 dokonce na 67 let. Také vláda v Londýně letos v červenci nemile překvapila obyvatele Britských ostrovů, když jim oznámila, že miliony z nich budou muset pracovat o rok déle, než mysleli. Britové tak od roku 2037 budou chodit do penze až v 68 letech.

V Německu pak v srpnu think-tank DIW varoval, že dnešní mladí Němci nepůjdou do důchodu dříve než v 70 letech. „Politika by měla být konečně upřímná a lidem říct: Doba, po kterou lidi pracují, se bude muset dále prodlužovat,“uvedl pro německý list Rheinische Post šéf DIW Marcel Fratzscher. „Za každý rok, o který se zvyšuje očekávané dožití, budou lidé muset pracovat o osm měsíců déle, aby se dal důchodový systém vůbec financovat. Někdy budeme muset mluvit i o důchodu v 70,“dodal.

67 miliard korun ročně

Ostatně v Česku by tlak na zvýšení hranice odchodu do důchodu nad 65 let může nastat někdy kolem roku 2030. Na rozdíl od několika posledních let, kdy se hranice penzijního věku zvyšovala automaticky, bude přitom záležet jen na politicích, zda se k nepopulárním kroku odhodlají. Současná vláda totiž letos na jaře zastropovala penzijní věk na 65 let s možností úprav podle demografického vývoje. „Je pravda, že v zákoně je i revizní mechanismus důchodového věku, nicméně ten má podle zákona pouze informativní charakter. Je pouze na politické vůli, jestli k tomu opravdu dojde,“konstatuje ekonom Šatava.

Pokud by budoucí vlády nerevidovaly a nezvyšovaly hranici důchodového věku, rozpočtový deficit by nabobtnal příliš. Podle analýzy analýzy ministerstva práce a asociálních věcí by šlo ročně asi o 1,5 procenta HDP neboli 67 miliard korun. Jen pro představu, už vloni dosáhl schodek důchodového účtu 16 miliard korun.

Důchody lze financovat v zásadě ze dvou zdrojů. Prvním je průběžný systém, který ve světě převažuje a v němž pracující přispívají na příjem penzistů. To je samozřejmě pro populaci, v níž počet důchodců poroste a naopak po-

Věk odchodu na penzi v roce 2017

čet aktivně pracujících klesne, neudržitelné. Druhou možností je financování prostřednictvím investičních fondů.

Ostatně to si už Česko vyzkoušelo díky penzijní reformě, s níž před několika lety přišel kabinet premiéra Petra Nečase (ODS). Ten lidem umožňoval kombinaci průběžného pojištění s dobrovolnými odvody. Než ji současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL zrušila, mohli lidé od roku 2013 část svých povinných odvodů na důchodové pojištění nově směřovat do soukromých penzijních fondů na osobní důchodový účet.

Fondový systém nicméně funguje například stále na Slovensku, ačkoliv se proti němu několikrát vymezil tamní premiér Robert Fico.

Bez nějaké reformy se ovšem Česko neobjede. „Chceme-li tedy zachovat náhradový poměr neboli podíl důchodu a předdůchodového příjmu, je nutné buď zvýšit částky strhávané z výdělků pracující populace a odváděné do průběžného či fondového pilíře, nebo zvýšit věk odchodu do důchodu,“řekl LN analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Kalné vize politiků

Tuzemští politici však ani nedlouho před podzimními parlamentními volbami s konkrétními nápady příliš konkrétní nejsou. „Znovu otevřeme diskusi o důchodové reformě s cílem dosáhnout politického konsenzu na jejím vyřešení,“stojí například ve volebním programu TOP 09.

Podobně neurčitě se vyjadřuje i KDU-ČSL. „Prosadíme naši penzijní reformu, která zohledňuje i počet vychovaných dětí a zajistí výplatu důchodů,“slibují lidovci.

Občanští demokraté tvrdí, že chtějí umožnit posílat jedno procento z důchodového pojištění jako příspěvek na důchod přímo rodičům nebo prarodičům, kteří jsou v penzi. ODS chce také umož- nit zaměstnavatelů spořit svým pracovníkům v zaměstnaneckých nebo penzijních fondech.

Hnutí ANO svou představu o budoucí důchodové reformě dokonce ještě ani nepředstavilo.

A podle lídra sociálních demokratů Lubomíra Zaorálka je současný důchodový systém překvapivě udržitelný. „Nyní je to 2,66 produktivní osoby na jednu osobu v důchodovém věku, bude to klesat směrem k číslu dvě. Jenže když se pak na křivce podíváte na rok 2080, zase to vyroste na 2,66. Vývoj sice klesne, ale pak opět půjde nahoru. Představa, že to jde do pekel, není pravdivá,“uvedl Zaorálek v rozhovoru pro deník Právo.

Pomohou roboti?

Přestože panuje obecné přesvědčení, že pracovat déle než do věku 65 let je pro většinu lidí nereálné, dosažení této věkové hranice nemusí při současných trendech znamenat konec produktivity. „Jistě, málokterý senior bude mít sílu pracovat se sbíječkou nebo u montážního pásu v automobilce. Ale právě mnohá z těch nejnamáhavějších pracovních míst jsou zralá na částečnou nebo dokonce úplnou automatizaci,“soudí například ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

„Dalším trendem je rostoucí poptávka po službách – a tam je mnohdy důraz na fyzickou zdatnost mnohem menší. Trendy ve struktuře ekonomiky a ve výrobních procesech tedy naštěstí myšlence zvýšit věk pro odchod do důchodů nahrávají. Asi i proto je v řadě zemí možno podle údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. red.) pozorovat tendenci zvyšovat tento věk,“pokračuje Skořepa s tím, že prodlužování ekonomicky aktivního života nebude samozřejmé ani snadné, protože bude od „mladších seniorů“vyžadovat například vyšší ochotu se rekvalifikovat. Poznámka k tématu na straně 10