Každý pátý školák tloustne
Způsob, jakým tuzemské rodiny přistupují k jídlu, se podle odborníků odráží už na stolování. Nedávno na to upozornila studie Health Behaviour in School-aged Children, kterou zaštiťuje Světová zdravotnická organizace. Zapojilo se do ní 220 tisíc školáků ze 42 zemí světa.
Společný čas u televize
Ukázalo se, že polovina českých patnáctiletých doma nesnídá. Nejhorší je to ale s večeří. V této kategorii se Česko dokonce umístilo úplně nejhůře. Pouze 44 procent jedenáctiletých dívek uvedlo, že večer usedá k jídelnímu stolu s jedním nebo oběma rodiči.
„Věkové období rané adolescence je přitom klíčové z pohledu životního stylu jedince v dospělosti,“uvedl Michal Kalman z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která zajišťovala výzkum v Česku.
Když už si rodiny užívají společný čas, pak zjevně mlčky před televizní obrazovkou. Tak totiž podle velkého výzkumu Proměny společnosti Sociologického ústavu Akademie věd, kterého se zúčastnilo pět tisíc domácností, řeší Češi volný čas nejčastěji.
„V běžný den ji sledují tři dospělí ze čtyř a televize nám v průměru zabírá dvě hodiny času denně, tedy téměř třetinu celkového volna času,“sdělila Michaela Röschová z oddělení sociologie politiky. Mezi mladými do 35 let ovšem sleduje televizi jen každý třetí.
O dost méně si mohou děti užít pobytu venku nebo sportu se svými rodiči. V běžný den totiž dospělí věnují těmto aktivitám jenom půl hodiny.
Jediným zdrojem pohybu se tak u dětí často stává tělesná výchova – jenže ve většině škol se jí žáci věnují pouhé dvě hodiny týdně. Kvalita se navíc velmi liší. „Někde můžeme vidět opravdu smutný obrázek. Souvisí to s tím, že tělesnou výchovu učí i nekvalifikovaní učitelé, kteří nemají na tento předmět aprobaci,“řekl nedávno Ladislav Kašpar z Pedagogické fakulty UK.
Podle Martina Musálka z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy ale Čechům chybí povědomí, proč se vlastně hýbat. Pokud k tomu nedojde, nemá smysl podle něho například navyšovat dětem počet hodin tělesné výchovy ve školách.
Kvůli tomu, že děti nejsou zvyklé sportovat, jsou také náchylnější k úrazům. Ředitelé škol pak často nabádají učitele, aby vybírali činnosti, při kterých je riziko zranění co nejmenší.
Ještě před necelými deseti lety se devítileté děti dokázaly protáhnout tak, že jejich prsty na rukou přesáhly špičky nohou o deset centimetrů. V roce 2014 už v disciplíně nazvané hluboký předklon téměř propadly. Zvládly jen čtyři centimetry, ukázala data Českého olympijského výboru, který porovnává sportovní výsledky 90 tisíc žáků od sedmi do 16 let.
„Olympionici“zkoumají disciplíny jako skok do dálky z místa, člunkový běh, který má prověřit hbitost, nebo hod basketbalovým míčem. „Je tam několik disciplín a věkových kategorií a u žádné z nich na tom děti nejsou lépe, naopak jsou tam v některých šílené propady,“řekl pro LN šéf výboru Jiří Kejval. Jako zarážejícímu například přijde, že šestnáctileté dívky skočí z místa do dálky o 30 centimetrů méně než v prvním sledovaném období.
Hlavně vypadat dobře
Pohybová zdatnost klesá s rostoucím věkem především u dívek. Podle Tomáše Periče z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy nemá tento stále se zhoršující trend na svědomí jen dospívání. „Může to být dáno tím, že se dívky v tomto věku přestávají orientovat na sport. Začíná jim záležet třeba na tom, aby dobře vypadaly, což při intenzivním sportu není příliš možné,“domnívá se Perič.
Tento výzkum navíc nepotvrdil obecně uznávanou myšlenku, že děti z venkova jsou pohyblivější a zdatnější. Ukázalo se totiž, že děti z měst a obcí do 20 tisíc obyvatel mají podprůměrnou kondici. Lépe jsou na tom tedy děti z velkých měst.
„Nedostatek pohybu, oslabený svalový aparát, špatné nutriční návyky a nadváha či obezita zvyšují riziko výskytu diabetu II. typu, kardiovaskulárních onemocnění a jsou významně vázány také k ortopedickým a neurologickým problémům,“varuje Musálek.
Zmiňuje navíc termín spontánní pohybová aktivita, která se s vývojem společnosti dostala do pozadí. Jde přitom o čas, kdy se člověk hýbe nad rámec řízených sportovních činností. Děti si tedy například hrají venku.