Minimální mzda pomůže i rozpočtu
Vláda schválila další zvýšení minimální mzdy: od ledna příštího roku vzroste o 1200 korun.
PRAHA Současná vládní koalice sociálních demokratů, ANO a lidovců už počtvrté za své volební období rozhodla o zvýšení minimální mzdy. Od příštího roku si tak zaměstnanci vydělají místo současných 11 000 korun o 11 procent více, tedy 12 200 korun za měsíc.
„Pracovat se musí vyplatit. Od nástupu naší koaliční vlády jsme zvýšili minimální mzdu o 43,5 procenta, z původních 8500,– na 12 200,– hrubého,“pochlubil se včera na svém tweetu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
O přilepšení zaměstnancům Sobotkova vláda rozhodla dva měsíce před parlamentními volbami. Jde o zatím nejvýraznější navýšení minimální mzdy vůbec – nejprve v lednu 2015 a 2016 vzrostla v obou případech o 700 korun, od začátku letošního roku vzrostla o 1100 korun a od příštího ledna to bude o dalších 1200 korun.
Zatímco odboráři požadovali zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé byli ochotni přidat jen 800 korun. „Minimální hranice 12 200 korun je z naší strany vítaná a jde z našeho pohledu o dobrý kompromis,“řekl LN Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů.
Zástupci firem samozřejmě už tak nadšení nejsou. „Skokový plošný růst minimální mzdy poškodí firmy s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a ekonomicky méně vyspělé regiony. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytování, stravování a pohostinství,“uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro.
Podle komory suma, kterou zaměstnavatelé spolu se zaměstnanci odvádějí státu, vzroste z 5100 korun měsíčně na 5821 korun za
Vývoj minimální mzdy
jednoho pracovníka. „Paradoxně stát si tak snadno tímto umělým navýšením mezd přijde k dalším 721 milionům až 865 milionům korun ročně. Zaměstnavatele taková změna vyjde na 1,9 miliardy až 2,3 miliardy korun, neboť podle původních statistik Úřadu vlády v Česku pobírá minimální mzdu 100 000 až 120 000 zaměstnanců,“vypočítal Diro.
Zcela opačně se na to dívá odborový předák Středula. „My vidíme jen pozitivní dopady, protože to signalizuje vyšší odměnu za práci. Určitě se to dotkne zaměstnanců v oblasti pohostinství a v cestovním ruchu. Rovněž se to dotkne nejhůře placených zaměstnanců například v oblasti sociálních služeb, nepedagogických zaměstnanců ve školství,“uvedl s tím, že opatření zvýší kupní sílu zaměstnanců, což samozřejmě přispěje i k růstu hrubého domácího produktu. „Jeden z častých argumentů je, že se zvýší nezaměstnanost. V České republice dochází i navzdory zvyšováníminimální mzdy k poklesu nezaměstnanosti,“dodal Středula.
Průměrná mzda dosáhla v prvním letošním kvartálu 27 889 korun. Nejméně, 16 854 korun mě- síčně, si v průměru vydělali právě zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství.
Názory ekonomů na dopady posledního přilepšení nejhůře placeným zaměstnancům se různí.
„Zvýšení minimální mzdy na úroveň 12 200 korun žádný všeobecný problém nepředstavuje,“sdělil například LN ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Stát si tímto umělým navýšením mezd přijde na 721 až 865 milionů korun ročně. Zaměstnavatele to vyjde na 1,9 až 2,3 miliardy korun.
Ale třeba Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, je kritičtější. „Zvyšování minimální mzdy se mi nelíbí... Jednak jde o plošné zvýšení, které nezohledňuje úsilí a snahu pracovníka, a pak, jedná se o čtvrtý skokový nárůst mzdy v řadě, který byl pokaždé vyšší než průměrný růst mezd v ekonomice,“podotkla Horská s tím, že plošný růst mezd demotivuje především schopné a pracovité zaměstnance. Poznámka k tématu na straně 8