Trump otáčí: Vojáci zůstanou
WASHINGTON/PRAHA Doba „válek bez vítězství“patří minulosti. I těmito slovy prezentoval americký prezident Donald Trump v pondělí večer amerického času dlouho očekávanou novou strategii své vlády v Afghánistánu.
Šéf Bílého domu ji uvedl s tím, že americký lid je prý unaven válkou, která trvá od roku 2001. Proto je zapotřebí soustředit se na to nejpodstatnější, čímž je cíl „zabíjet teroristy“.
Naopak úkolem Američanů dle Trumpa nemá být budovat v Afghánistánu nebo kdekoli jinde na světě demokracii.
Prezident také uvedl, že místní velení americké armády má mít nově větší pravomoci, aby podle vývoje situace samo mohlo rozhodnout o vhodném postupu. Předchozí vláda prezidenta Baracka Obamy měla naopak pověst, že členové politického štábu v Bílém domě zasahovali do rozhodování velitelů v Afghánistánu.
Pokud jde o to, jakým způsobem chtějí Američané vítězství dosáhnout, zůstal Trump nekonkrétní.
Odmítl například upřesnit, o kolik nových vojáků by měla být americká vojenská přítomnost v zemi pod Hindúkušem navýšena. Řada sdělovacích prostředků před Trumpovou řečí spekulovala, že by se jejich počet mohl v budoucnu navýšit až o čtyři tisíce.
V současné době mají Spojené státy v Afghánistánu zhruba 8400 vojáků. Dalšími zhruba šesti tisícovkami vojáků zde jsou přítomny další členské státy Severoatlantické aliance.
Trumpův projev, který pronesl na vojenské základně Fort Myer ve státě Virginia, představuje zásadní obrat v jeho dosavadních názorech na situaci v Afghánistánu.
V minulosti totiž vyzýval k urychlenému odchodu amerických jednotek s tím, že stát tam „akorát utrácí miliardy a cvičí Afghánce, kteří pak zabíjejí americké vojáky“.
Změna prezidentova postoje je dávána do souvislosti s rostoucím vlivem takzvaných „globalistů“v Trumpově okolí na jeho rozhodování. Například generálové v prezidentově týmu, jako poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster či ministr obrany James Mattis, další americké angažmá v Afghánistánu podporují.
Konec izolacionismu?
Naopak pro poradce, kteří prosazují izolacionistickou politiku, je nová vojenská strategie porážkou. Jejich dosud nejznámější představitel, někdejší hlavní stratég Bílého domu Steven Bannon, před několika dny americkou administrativu opustil.
Pokud by konečný počet amerických vojáků nakonec skutečně dosáhl deseti tisíc mužů a žen, jak se spekuluje, představovalo by to stále ještě pouze desetinu vojenské síly, jíž USA disponovaly v Afghánistánu v roce 2011, kdy probíhala hlavní část vojenských operací proti radikálně islámskému hnutí Taliban.
Od roku 2001, kdy začalo vojenské tažení v Afghánistánu, zahynulo při bojích téměř dva a půl tisíce amerických vojáků.
Vojenské operace v Afghánistánu zahájili Američané po útocích islámských teroristů z 11. září 2001 v reakci na skutečnost, že teroristická síť al-Káida, která atentát zosnovala, má svou základnu v Afghánistánu.
Do vojenských operací se postupně zapojily i armády dalších států, včetně České republiky. Mezinárodní vojenská mise oficiálně trvala až do roku 2014. IAmeričané sice poté výrazně snížili své stavy, přesto ale nadále představují hlavní část západních bojových jednotek. Jedná se zároveň o nejdelší válku v dějinách, jíž se USA zúčastnily.
Od roku 2014 se ovšem bezpečnostní situace v zemi neustále zhoršuje. Hnutí Taliban dnes opět kontroluje přes deset procent území státu, o dalších třicet procent svádí boje s armádami západních států i s bojůvkami tzv. Islámského státu. Právě IS zde dokázal v posledních letech zapustit kořeny a je důležitým konkurentem hnutí Taliban, pokud jde o nadvládu nad státem.
Američané již nechtějí v Afghánistánu budovat demokracii, ale soustředit se na porážku islámských radikálů. Dle prezidenta Trumpa by okamžité stažení ze země vytvořilo vakuum, v němž by se dařilo teroristům – tak jako kdysi v Iráku.