Zhroutí se německý autoprůmysl?

Malá zpráva od našich sousedů dokáže snadno vyděsit celou českou ekonomiku. Alespoň pokud jde o německý autoprůmysl, do kterého jsou přímo prorostlé životně důležité orgány toho našeho. Když tedy spolkové ministerstvo financí prohlásilo, že emisní skandál je pro největší evropskou ekonomiku a její automobilové tahouny rizikem, začali se mnozí ptát, jestli to nevěstí problémy na obzoru i pro nás. Sami němečtí úředníci jasně říkají, že vyčíslit dopady v tuto chvíli nelze, je to ale fakticky první – byť přeopatrné – přiznání, že nad Dieselgate se rozhodně ještě nezavřela voda.

Pohybujeme se v rozměrech, které zdaleka přesahují jedno odvětví a jeden stát. Německo a jeho průmysl jsou tak významné pro celou Evropu, že veškeré pohyby jsou převelice citlivé a do celé věci neodvratně vstupuje i přímo mezinárodněpolitický rozměr. Nedá se tak v žádném případě očekávat, že by vláda kancléřky Angely Merkelové nechala své firmy na holičkách. Sama prohlásila, že na ně byla po propuknutí skandálu „naštvaná“za porušení zákona a pravidel, ale poukázala také na 800 tisíc pracovních míst, jež na nich závisí, a zdůraznila, že je potřeba „obnovit důvěru“.

Není proto důvod malovat si nyní ty nejčernější scénáře, nějaké zhroucení se čekat nedá. Na druhou stranu je jistá opatrnost na místě, a to zvláště proto, že německé automobilky navíc nedávno zasáhlo i vážné obvinění z kartelové dohody.

Poučení pro české firmy je jednoduché a manažeři podniků patřících do našeho autolandu se na něm shodují. I když za současný růst do velké míry vděčíme napojení na německé výrobce, nesmíme být závislí výhradně na nich. Řešením je shánět zakázky u jiných automobilek, a pokud je to možné, i mimo odvětví osobních vozů.

To je ostatně jediný recept i pro situaci, která může nastat mnohem pravděpodobněji a vzhledem k zákonitostem ekonomického cyklu jednou nastane: až se zlomí rostoucí poptávka a aut se začne prodávat méně.