Pipi a možnosti pokroku
Pipi Dlouhá punčocha je hrdinkou knížky Astrid Lindgrenové. Příběhy o děvčátku s rudými copy, napsané slavnou Švédkou před sedmdesáti lety, byly přeloženy do 66 jazyků.
V současné době se Pipi stala také obětí cenzury. Ve švédském tisku se objevily informace o tom, že veřejná knihovna odstranila ze svých regálů knihu, v níž jsou rasistické a zastaralé výrazy, které se mohou dotknout citů čtenářů. Knihovnu předstihla už švédská státní televize. Z „negerského krále“udělala jen „krále“, vystřihla slova jako „cikán“– a dokonce odstranila některé scény. Třeba když si Pipi pomocí prstů zešikmí oči, aby vypadala jako Číňan, protože to by mohlo urazit Číňany.
Neschopnost vidět literaturu v kontextu doby vzniku je nebezpečná. Svědčí o tom názory a přednáš-
Pondělí Neff ky literární vědkyně Arndtové na univerzitě v Bayreuthu. „Robinson Crusoe je o tom, jak člověk kolonizoval teritoria v Africe a Americe a nevyužíval jen nerostného bohatství, ale i pracovní síly.“Jiný citát je z článku Rasismus v literatuře, v němž se autorka zabývá ideou, proč nelze Robinsona oslavovat jako románovou postavu: „Chová se tak, jako by Pátek nikdy neměl vlastní jazyk nebo náboženství.“
Paní profesorce ušlo, že kolonizátor Robinson, neznalý kanibalského dialektu, nebyl s to zachránit ze ztroskotané lodi potřebný slovník. Způsob, jakým ztroskotal, je tedy ukázkou sobectví bělocha, jemuž je vše humánní a nekolonizační cizí a jenž myslí jen na sebe.
Robinson však nemohl nikam odjet – ani na kongres akademiků, který by se zabýval výrazem „kanibalové“–, a vydat tam závěrem pu-
Úterý Putna
Středa Baldýnský blikaci o této heterosexuální menšině „jedlíků zvláštní potravy“.
Druhá výtka „Pátek se jmenuje Pátek, protože v ten den ho Robinson nalezl“stojí rovněž za zamyšlení. Mohla by se snadno stát tématem jiného vědeckého kongresu. Pomyslíme-li na počet dnů v týdnu, nabízí se řada možných sympozií na různých univerzitách.
Zdá se, že pokrokoví cenzoři se brzy ujmou dalších úkolů, abychom se vyhnuli všemu, co se může lidsky dotýkat menších či větších menšin nebo nesprávné výchovy. Ať v „zastaralé“literatuře, nebo v životě. Nemělo by nás už překvapit, až se objeví konečně korektní pohádka „O Dlouhém, Bystrozrakém a tom třetím“. Vzorem bude švýcarské nakladatelství, které vydalo „Deset malých černoušků“Agathy Christie s novým globálně korektním titulem „A pak nebyli
Čtvrtek Rejžek žádní“. Inspirací bylo britské divadlo uvedením korektní „Sněhurky a sedmi postav nedostatečného vzrůstu“. Možnosti pokroku jsou neomezené. Přistáli jsme na Měsíci a zbavili jsme se trpaslíků – bude možná jednou stát v historii.
Přesto stojí za zmínku otázka amerického černošského autora Ishmaela Reeda: „Proč pak necenzurují černé autory, kteří výrazu černoch používají? Budeme také cenzurovat hudební texty? Tím by hip hop a rap navždy skončil.“
Tomáše Baldýnského do konce srpna zastupuje Ivan Kraus IVAN KRAUS
Pátek Šustrová