Edice o jedné knize? Navždycky?

Vsíti Levné knihy se doprodává román klasika moderní anglické literatury Thomase Hardyho Starosta casterbridgeský. Není to žádná překladatelská divočina, která na pulty Levných knih jinak soustavně dosedá v hojných množstvích. Hardyho text z roku 1886 přeložila zkušená Jarmila Emmerová, která je kromě jiného podepsána pod převody děl Raye Bradburyho, Antona Myrera, Irvinga Stonea, Williama Styrona či Carson McCullersové.

Zmíněné vydání Starosty casterbridgeského pochází z roku 2011, připravilo je pražské nakladatelství Gasset. V tiráži stojí, že jde o vydání první. Nejde: překlad Jarmily Emmerové vyšel roku 1972 v Odeonu, o tři roky později jej znovu vydal Odeon, roku 1999 týž překlad publikovalo nakladatelství Tok.

Asi zajímavější je jiný aspekt tohoto Starosty casterbridgeského. Gasset jím otevřel edici Knihy navždycky. Nakladatelství na záložce Hardyho románu představuje řadu mj. takto: „Na světě je několik tisíc knih, které nepodléhají zkáze či zapomnění, tisknou se s různě dlouhými přestávkami, tady i jinde, pořád dokola. Měly své čtenáře kdysi a mají je i teď. Zůstanou tu pravděpodobně navždycky, jako Rafaelovy obrazy nebo Verdiho opery, písně Beatles nebo Shakespearovy divadelní hry (…) Právě v této nově založené edici chceme takové knihy představit.“

Uplynulo šest let, a v edici Knihy navždycky žádný další titul nevyšel. A možná už ani nevyjde. Edice s takovými prodlevami fakticky žádnou edicí není. Jedna věc je edici založit, druhá věc je smysluplně knižní řadu krmit.

A ještě něco: letos na jaře založil pražský Prostor edici Pozdní sběr s ambicí připomínat „zapadlé skvosty cizojazyčných autorů 20. století“. Pozdní sběr zahájilo vydání románu Angličana W. Somerseta Maughama z roku 1919 Poslední půlšilink. Dosud v edici vyšly čtyři tituly. Takže Knihy navždycky mají přímou konkurenci, která na gassetovskou řadu sotva bude působit jako stimulant – daleko spíše bude posledním hřebíčkem a edice navždy zůstane u jediného svazku.