Česká bouře ve střední Asii
Mezinárodní korupční skandál. Zahajte vyšetřování! Ostrými vyjádřeními se to v kyrgyzském parlamentu hemžilo. Vybíral premiéra země. Rozruch ovšem vyvolala česká firma.
PRAHA/BIŠKEK Před kyrgyzské poslance včera předstoupil kandidát na premiéra Sapar Isakov. Neměl snadnou pozici. Do pozdního večera čelil peprným dotazům týkajícím se nejen úkolů jeho formujícího se kabinetu, ale především kauzy české firmy Liglass Trading CZ.
V oboru neznámá společnost získala v Kyrgyzstánu zakázku na výstavbu vodních elektráren za 12 miliard korun a za její úspěch se ve střední Asii přimlouval prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář. A právě Isakov je podezřelý, že byl klíčovým člověkem pro schválení kontraktu.
„Vítězná firma měla být specialistou na výstavbu vodních elektráren. Firma Liglass Trading CZ žádným expertem není. Jde o korupci. O mezinárodní korupci! Měli bychom se obrátit na evropský parlament a iniciovat zahájení mezinárodního vyšetření,“hřímala do mikrofonu poslankyně Aida Saljanovová, která do roku 2015 působila ve funkci nejvyšší státní zástupkyně.
Navrhla, aby kyrgyzský parlament vytvořil speciální vyšetřovací komisi, která by kontrakt vlády s českou firmou prošetřila. Nebyla jediná. Kriticky se k dohodě s Liglassem postavil šéf nejsilnější opoziční strany Respublika-Ata-Jurt Omurbek Babanov, kterému vadilo, že vláda smlouvu posvětila navzdory varováním kyrgyzského ministerstva zahraničí, které Liglass nedoporučovalo. Obává se, že Kyrgyzstánu kauza uškodí v mezinárodním měřítku a přilepí zemi vizitku „banánové republiky“. Poslanec provládní sociální demokracie Janar Akajev zase navrhl, že vláda by mohla začít hledat nového zájemce o výstavbu hydroelektráren.
Fakt, že Isakov ve 120členném parlamentu nakonec našel dostatečnou podporu a stal se premiérem, ovšem svědčí o tom, že vládnoucí garnitura za kontraktem s firmou Liglass stojí. Pohádkový obchod by mohlo české firmě překazit jen to, pokud by do 15. září kyrgyzským úřadům neuhradila bezmála 850 milionů korun, což byl jeden z požadavků tendru.
Komunista: Nechte Zemana
Doposud není jasné, co české a kyrgyzské politiky spojilo při podpoře firmy Liglass. Na české straně panuje mimo jiné podezření, že kancléře Mynáře s majitelem Liglassu Michaelem Smelíkem pojí podnikatelská minulost.
V Kyrgyzstánu kauza kulminovala proto, že tím, u koho se kancléř Mynář za Liglass svým dopisem z loňského září přimlouval, byl právě tehdejší prezidentský kancléř Isakov. Na začátku tohoto týdne LN přinesly informaci, že o případ se v Česku na pokyn ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka začala zajímat Bezpečnostní informační služba. LN také upozornily na nedávné vyjádření vlivného poslance Kožobeka Ryspajeva, který serveru Azattyk sdělil, že Isakov za poslední rok podnikatele z Liglassu několikrát přijal.
V obavě, aby případ nezhatil jeho premiérské ambice, Isakov kauzu Liglass tuto středu přehodil na českého prezidenta Zemana. „Vývoj situace mě donutil, abych uvedl, že to byl český prezident Miloš Zeman, kdo doporučoval firmu Liglass Trading CZ. Máme záznam z jednání během bilaterálního jednání v Astaně, kde Miloš Zeman našemu prezidentovi několikrát firmu Liglass doporučil,“uvedl Isakov pro server AKIpress.org. Pražský hrad obsah této informace nepopírá. Isakovův úhybný manévr ovšem naštval komunistické lídra Itzhaka Masalijeva. „I kdyby tomu tak bylo, nemůžete tak hovořit o prezidentech cizích zemí,“řekl včera v parlamentu. Úspěchu Isakova však zabránit nemohl. se začal psát 10. července, kdy kyrgyzská vláda podepsala smlouvu s touto českou společností, v oboru zcela neznámou. Týkala se zakázky na výstavbu deseti menších hydroelektráren. Součástí kontraktu je i výstavba dvou velkých vodních elektráren – Ak-Bulun a Naryn HPP-1, která má patřit do velkorysé kaskády na řece Naryn. Podpisu přihlížel kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev.
Jakmile byly zveřejněny výsledky tendru, objevily se pochybnosti o důvěryhodnosti české firmy. Podle obchodního rejstříku například sídlí v rozpadlé továrně u Železného Brodu.
Náklady na výstavbu elektráren se odhadují na 12 miliard korun. Firma ale nic podobného dosud nedělala a podle dostupných údajů v roce 2014 vykázala tržby 345 tisíc korun, ale milionovou ztrátu. Přesto za ni lobboval hradní kancléř Vratislav Mynář i náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Kancléř Mynář řekl, že o firmě předtím, než do Kyrgyzstánu poslal doporučující dopis, nevěděl. Je nejasné, na základě jakých informací kancléř Mynář a prezident Miloš Zeman zakázku pro firmu Liglass Trading CZ v Kyrgyzstánu doporučovali. Na Pražském hradě nejsou žádné papírové dokumenty ani podklady, které by osvětlily, proč Hrad za Liglass lobboval.
Do 4. srpna musel dohodu mezi vládou a Liglassem posvětit státní energetický podnik JSC Energo Holding. To se stalo.
Od té doby běží Liglassu lhůta 30 dnů na to, aby zaplatila 37 milionů dolarů (841 milionů korun), které Kyrgyzstán dluží firmě RusGidro, jež měla původně výstavbu elektráren na starosti. Termín se však oddaluje. Úřady v tomto týdnu oznámily, že peníze stačí zaplatit do poloviny září. V polovině října se uskuteční v Kyrgyzstánu prezidentské volby. Téma Liglass už se stalo součástí kampaně.