„Konec hraničních kontrol? Brusel je mimo“

MNICHOV/PRAHA Mezi Berlínem a Bruselem se schyluje ke konfliktu, a to v citlivé otázce dalšího trvání kontrol na německo–rakouských hranicích.

Mohou za to nedávná slova eurokomisaře pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitrise Avramopulose, jenž prohlásil, že současné kontroly skončí 11. listopadu. Poté již prý Komise s jejich prodloužením nebude souhlasit.

Téma je citlivé i z hlediska vrcholící předvolební kampaně v Německu. Zejména představitelé obou vládních křesťanských stran, CDU a CSU, chtějí zabránit tomu, aby se uprchlické téma vrátilo znovu do veřejného pově- domí a stalo se tématem volebního boje. Mohlo by k tomu dojít v souvislosti s obavami, že zrušení hraničního režimu povede opět k nárůstu neregulovaného přílivu migrantů do Německa.

Avramopulosovo vyjádření vyvolalo pobouření u bavorského premiéra Ten naopak trvá na tom, aby kontroly na hranicích mezi Německem a Rakouskem zůstaly zachovány.

Právě touto cestou dorazilo do Německa vminulých letech nejvíce běženců.

Dokud dle Seehofera nebude zajištěna ochrana vnějších hranic Unie, není možné na mimořádná opatření na hranicích rezignovat.

„To je zase nějaké takové letní vyjádření někoho z Bruselu,“roz-

Horsta Seehofera.

čiloval se Seehofer v rozhovoru pro deníky mediální skupiny Funke. Podle jeho slov to prý znovu potvrzuje, jak málo berou lidé z Bruselu ohled na pocity běžných lidí.

Statistika mluví proti

V rámci takzvaného schengenského systému, do něhož patří 26 evropských států, jsou hraniční kontroly zrušeny.

Zavedeny mohou být pouze ve výjimečných situacích, a to na základě výslovného povolení ze strany Evropské komise. Do schengenského systému patří vedle většiny unijních států ještě Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Německo k zavedení kontrol přistoupilo na podzim 2015 jako první stát v rámci Schengenu.

Poté přijaly podobná opatření ještě Rakousko, Dánsko, Švédsko a Norsko. Evropská komise jejich platnost několikrát prodloužila. Původně je chtěla ukončit již závěrem loňského roku. Již na jaře komisař Avramopulos prohlašoval, že v listopadu výjimka definitivně vyprší a poté bude obnoven běžný režim.

Bavorští politici něco takového ale odmítají a opírají se přitom o statistiky. Dle informací mnichovského ministerstva vnitra bylo jenom od začátku letošního roku až do konce července zadrženo na dálničních přechodech mezi Bavorskem a Rakouskem přes 2100 osob, jež chtěly vstou- pit na území Německa ilegálně. V témže období byly zajištěny necelé dvě stovky pašeráků lidí.

„Nesmíme vzbudit dojem, jako bychom měli zcela otevřené hranice a každý si k nám mohl vpochodovat, jak se mu zachce,“vysvětlil pohnutky bavorské vlády ministr vnitra Joachim Herrmann.

Ten je zároveň volebním lídrem CSU pro volby do Spolkového sněmu a horkým kandidátem na budoucího spolkového ministra vnitra. Herrmann nedávno navrhl prodloužení kontrol o dalších šest měsíců.

Téma ovšem rezonuje i opačným směrem. Řada občanů z příhraničí, kteří pravidelně přejíždějí z Německa do Rakouska, si stěžuje na dlouhé kolony.