Centrum Prahy není k životu
Turisté přijedou za historií, na pivo, vidí Karlův most a myslí si, že není důvod se vrátit, říká
LN Diskutuje se o developmentu ve velkých rozvojových oblastech a o zapojení veřejnosti. Jak stanovit limity, k čemu se může vyjadřovat a co by mělo být záležitostí odborníků?
Odpovím na příkladu z New Yorku. Připravoval se projekt na sdílení kol, který podporoval tehdejší starosta Bloomberg. Byla stanovena zkušební doba dvou let, během které se mělo rozhodnout, kde budou rozmístěna stanoviště půjčoven. Lidé i jednotlivé části New Yorku se k tomu mohli vyjádřit.
Američané mohou komentovat proces developmentu, nemohou jej však zastavit. Je nutné brát zřetel na potřeby lidí, je třeba znát jejich názory a přání, ale musí být stanoveny hranice. Vždy totiž projekt někdo platí a nesmí se mrhat jeho časem. Není možné, aby soukromý investor zaplatil vše, co si veřejnost přeje.
LN Před šesti lety jste založil reSITE, neziskovou organizaci, jejímž posláním je i hájit veřejný prostor ve městech a jeho rozvoj. Pořádáte konference, na které zvete odborníky z celého světa. Vidíte v oblasti veřejného prostoru a v přístupu k němu posun?
Naším cílem je kultivace veřejnosti. Podporujeme diskusi, jak bude vypadat budoucnost ve městě, přinášíme zkušenosti ze světa. Před pěti lety jsme museli klepat na dveře a prosit lidi, aby se naší konference zúčastnili. Teď o veřejném prostoru mluví všichni. Zcela se změnilo plánování města. Primátorka má tým lidí, kteří se jím zabývají. To je velká změna.
Veřejný sektor začal spolupracovat s poradenskými firmami. A v mnohém reSITE pomohl. Musím ale přiznat, že začínám být unaven organizováním akcí. V reSITE nyní pracuje 15 lidí, máme různé aktivity. Chybí mi tvůrčí práce. Před šesti měsíci jsem založil vlastní společnost a pomáhám jiným firmám porozumět, co je obsahem pojmu smart city. A také připravuji vlastní architektonický projekt muzea historie pro Mexico City.
LN Jste původem krajinný architekt. Je Praha zeleným městem?
Je. Lidé si to často nemyslí. Slyšel jsem, že u Masarykova nádraží by měl být park a veřejný prostor. Argumentuji, že v Praze jsou tisíce veřejných prostor. Praha je nádherným městem, ale veřejné prostory nejsou mnohdy dobře udržované a město v nich nepořádá dost aktivit. Nemá strategii, jak do těchto míst přivést život a jak je udržovat.
LN Kdybyste byl primátorem Prahy, jaké by byly vaše priority?
Primátorem bych být nechtěl, a proto mohu hovořit jen v teoretické rovině. Doporučil bych zaměřit se na konektivitu, spojení Prahy s jinými městy, především vysokorychlostní železnicí. Zavedl bych pobídky, jež by projekty související s vysokorychlostní železnicí akcelerovaly. To by mělo pozitivní ekonomický dopad.
A jak jsem zmínil, zaměřil bych se na to, aby do Prahy přišli další obyvatelé žít. Každý sem rád přijede na návštěvu, ale to je málo. Někde jsem četl, že by zde mohlo být obsazeno na 60 tisíc pracovních míst v IT. Nejsou ale lidé. Propagoval bych Prahu jako „cool“město k životu. Na to musí být strategie.
Byl jsem v Londýně a viděl jsem billboard s Prahou, na němž byl Hrad nebo Karlův most. Na tom billboardu by ale mělo být něco, z čeho bude patrné, že Praha je atraktivním místem pro život. Město v tomto ohledu nic nedělá. Třetí oblastí by byla podpora revitalizace brownfieldů. A čtvrtou vytváření veřejného prostoru. O tom se snažím přinášet a sdílet inspiraci od nejlepších lidí a iniciativ na světě.
V předchozím, sedmém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy vyšel rozhovor s výtvarníkem Davidem Černým. V následujícím, devátém díle vyjde rozhovor s předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem.