Uživí nás užitková zahrada?

Na užitkové zahrádkaření bylo v minulých desetiletích nahlíženo jako na činnost již přežitou a odsouzenou k zániku. Po období úpadku se však opět vrací na výsluní, dokonce se stává trendy zábavou. Pěstování užitkových rostlin není dnes nutností nejchudších obyvatel, samozásobiteli jsou spíše lidé s dobrou životní úrovní.

Čeští favorité

V zemích západní Evropy se věnuje produkci potravin zhruba jeden člověk z deseti, v postsocialistických státech je podíl samozásobitelů výrazně vyšší, uvádí se mezi 35 až 60 procenty. Předpoklad potvrzují i čísla Českého statistického úřadu z roku 2006, podle nějž jde o víc než čtyřicet procent domácností.

Na užitkových zahradách pěstujeme spíše ovoce než zeleninu. Je to logické: zelenina potřebuje mnohem více péče než relativně nenáročné ovocné stromy a keře. Nejrozšířenějším ovocným stromem jsou jabloně, které rostou v zahradách zhruba třetiny našich domácností. Co se týká zeleniny a drobného ovoce, favority mezi plodinami jsou česnek, okurky nakládačky, jahody a rajčata.

Sto metrů, sto kilogramů

Výnosnost v běžných užitkových zahradách by se dala hrubě odhadnout v průměru na něco málo přes jeden kilogram na metr čtvereční. Sklizené množství se samozřejmě liší dle druhu ovoce či zeleniny: zatímco listové zeleniny polníčku sklidíte ze zmíněné výměry asi půl kila, hrášku něco přes jeden kilogram, u rajčat už je předpokládaný výnos na metr čtvereční kolem čtyř kil. Při určitém zjednodušení lze říci, že ze záhonů o rozloze sto metrů čtverečních pěstitel získá přes sto kilogramů úrody.

Pro samozásobení ovocem a zeleninou se nejčastěji volí plodiny s vysokou výnosností a nízkými nároky na plochu a také rychle se kazící a obtížně skladovatelné plodiny. Pro domácí účely je vhodné odrůdy namíchat tak, aby byla úroda rozprostřena do delšího ča- za zeleninu a 1749 korun za ovoce. Přechodem na samozásobitelství téměř jistě neušetříme: stačí kromě rostlinného materiálu, prostředků pro výživu a ochranu rostlin, nářadí či vody připočítat vlastní práci a čas vynaložený na pěstování a sklizeň a možná vám bude na jednu vypiplanou papriku vycházet přímo astronomická částka.

Zábava a odpočinek

Proč nákladným a náročným způsobem pěstovat zeleninu, když můžeme mít vše rychle po ruce a jahody koupíme klidně i na Vánoce? Vše se penězi měřit nedá: zahrádkaření je relaxací, seberealizací i zábavou. Doma vypěstovanou zeleninu a ovoce konzumujeme čerstvé a přirozeně uzrálé. Mnohé navíc jistě těší fakt, že jsou o něco méně závislí na fosilních palivech a konvenčních distribučních řetězcích, že kultivují půdu, šetří energii a produkují méně odpadu. Zahradničení v užitkové zahradě a s ním spojená jistá forma samozásobení tak dnes představuje jistou formu nenáročné a pro mnohé především uklidňující strategie v očekávání ne příliš klidné budoucnosti.

Připravila Anita Blahušová, spolupracovnice LN