Podivná proměna Adriany Krnáčové

Kauza Opencard

PRAHA „Budeme se rozhodovat tak, aby to bylo vhodné pro město. I od politiků můžeme chtít odškodné za jejich chyby,“slibovala v prosinci 2014 novopečená pražská primátorka. O měsíc později Adriana Krnáčová vstoupila do hnutí ANO, které svou kampaň stavělo na protikorupční rétorice. Krátce po nástupu do primátorské funkce sestavila Krnáčová tým Minulost, který měl rozplétat kontroverzní projekty předchozích vedení města. Jedním z nich byl i Opencard, projekt elektronic-

ANALÝZA

ké jízdenky, za nějž Praha zaplatila 1,7 miliardy korun.

V listopadu 2016 městská rada odsouhlasila – nejtěsnější možnou většinou (6 z 11 členů) – že kvůli Opencard zažaluje exprimátora Pavla Béma, jeho náměstka Petra Hulinského a případně další politiky o náhradu škody. „Není možné, aby celý ten šílený tunel skončil odsouzením dvou úředníků, kteří rozhodně nijak zásadně nezbohatli a jsou spíše oběťmi," rozčilovala se Krnáčová. O vině soudila své: „Ráda bych si myslela, že tehdejší vedení bémovské radnice netušilo, že se jim rozkrádají peníze pod rukama, moc tomu ale nevěřím.“

Zavřela se voda

Podmínkou podání žaloby měla být právní analýza. A tady nastal první problém, protože se povážlivě blížila desetiletá promlčecí lhůta. Projekt Opencard byl spuštěn v roce 2006. Opoziční zastupitel Jakub Michálek (Piráti) už v roce 2015 radu varoval, že se 5. prosince 2016 může za odpovědností politiků zavřít voda. Proplácení faktur firmě Haguess, jež měla Opencard na starosti, totiž začalo právě deset let předtím. Vedení města ale zavelelo k útoku až čtrnáct dní před možným promlčením!

A to nebyla jediná potíž. Právní analýzu, která měla potvrdit správnost volby žalovat Béma a Hulinského, město zadalo dokonce až letos v lednu. Datum odevzdávky stanoviska externích právníků byl stanoven na konec března. I kdyby tedy zjistili, že má smysl Béma a spol zažalovat, bylo by pozdě.

Na konci března tak na magistrátu přistála analýza advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři, která žalobu nedoporučila. „Uzavíráme, že z hlediska promlčení by z důvodu uplynutí desetileté objektivní lhůty byla promlčena odpovědnost za jakoukoliv škodu, která vznikla před dubnem 2007, a proto nepovažujeme za důvodné blíže podrobněji zkoumat jakékoliv plnění poskytnuté magistrátu před tímto datem,“napsali advokáti. Jinými slovy se odpovědností politiků v prvopočátcích projektu ani nezabývali.

Radniční pirueta

To, co se ještě loni v listopadu jevilo jako dobrý nápad, bylo najed- nou zbytečné plýtvání sil. Podobně to radní v červnu odůvodnili.

Proč promarnili příležitost zpracovat si kvalitní právní posudky v době, kdy bylo ještě reálné hnát k odpovědnosti politiky, kteří Opencard přivedli na svět, jak od počátku primátorka Krnáčová toužila? Vysvětlení chybí.

Otazníků je však podstatně víc. Klíčové právní stanovisko totiž magistrát zadal bez tendru advokátní kanceláři Čalfa, Bartošík a partneři, v níž je od loňska partnerem Vlastimil Rampula, bývalý šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze. V jeho éře úřad získal nelichotivou přezdívku „vrchní státní zametačství“kvůli neochotě chytat velké ryby.

Jestli se na přípravě materiálu podílel přímo Rampula, neodpověděl exžalobce ani jeho kancelář. Právě vyšetřování původní kauzy Opencard, které skončilo odsouzením dvou magistrátních úředníků a vyhnulo se politikům, přitom v minulosti kontrolovalo zastupitelství, jemuž velel Rampula.

Výsledek práce žalobců a policie vyšetřovala sněmovní komise. Ve svých závěrech kritizovala postup městské žalobkyně Dagmar Máchové, na kterou poslanci podali trestní oznámení.

Městský soud, který uložil v roce 2014 dvěma úředníkům za Opencard podmínky, konstatoval, že politici hráli v přípravě cinklého projektu svoji roli. „Z obsahu opatřených listin a ze svědectví slyšených osob, ale i z některých výpovědí obžalovaných, bylo přitom možné usoudit na to, že určitým způsobem byly do celého posuzovaného případu zapojeny i další osoby, u nichž se obžalobě nepodařilo určit jejich konkrétní podíl na něm. Z těchto osob lze jmenovat především členy Rady hlavního města Prahy v inkriminovaném období let 2006 a 2007 a osoby jednající ve prospěch společnosti Haguess, s.r.o.,“stojí ve verdiktu nad Ivanem Seyčkem a Jiřím Chytilem.

Dříve neúprosná bojovnice proti korupci, která hnala politiky a úředníky k odpovědnosti. Dnes Adriana Krnáčová v roli primátorky připomíná spíše rytíře temné síly. Za jejího vedení byla tiše promlčena odpovědnost politiků za kauzu Opencard. Proč? Na to někdejší ředitelka protikorupční Transparency International neodpovídá.

Jako Darth Vader

Působení Adriany Krnáčové v kauze Opencard je plné paradoxů. Byla spoluautorkou petice platformy Veřejnost proti korupci, která v červnu 2011 vyzvala tehdejšího premiéra Petra Nečase, aby usiloval o odvolání vrchního státního zástupce Rampuly. O šest let později se tatáž Krnáčová coby primátorka postavila proti žalobě na Béma s Hulinským s odkazem na analýzu advokátní kanceláře, v níž je Rampula partnerem...

„Řekla jsem si, že je totální rozpor slov a činů. Je to obrat, jako kdyby se rytíř Jedi z Hvězdných válek, který se učí být šiřitelem dobra, pod působením temné síly proměnil v Darth Vadera,“řekla LN minulý týden advokátka Hana Marvanová v reakci na promlčení případu. Právě Marvanová iniciativu Veřejnost proti korupci s Krnáčovou spoluzakládala. A nejen to.

„V roce 2012 jsme podávaly v Opencard trestní oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Praze Lence Bradáčové. Čekaly jsme na druhou polovinu roku, až odtamtud Rampula odejde,“zavzpomínala Marvanová, jež si proměnu postojů Krnáčové neumí vysvětlit.

Stojí za to zmínit i hodnocení Rampulovy éry od zástupců české pobočky Transparency International (TI), kterou Krnáčová v letech 2001 až 2007 vedla. „Považovali jsme to za nejproblematičtější a nejtemnější dobu státního zastupitelství, kdy se velké kauzy neřešily. Vnímali jsme ho jako velmi kontroverzní osobu. Jako TI bychom si pana Rampulu asi nenajali právě kvůli jeho minulosti a reputačnímu riziku, než že bychom nevěřili jeho schopnostem,“řekl LN Petr Leyer, právník organizace.

A co na to samotná Krnáčová? Podobně jako mnoho jejích předchůdců v primátorském křesle tvrdí, že výběr externích právníků nebyl věcí politiků. Rozhodli o tom magistrátní úředníci. Výběr kanceláře, kde je i Rampula, nicméně označila za „nešťastný“. Podle ní se ale na posudku nijak nepodílel. „Každopádně jsem odpovědným úředníkům řekla, že vždy budu chtít znát předem, koho oslovují,“napsala LN Krnáčová.

Proč byl klíčový posudek zadán až letos v lednu? Proč červnové zasedání rady k Opencard o odložení žaloby na Béma s Hulinským proběhlo bez zvukového nahrávání v magistrátní kuchyňce? Na to už bývalá ředitelka Transparency International neodpovídá.

16. května 2006. Radní schválili projekt Pražské centrum kartových služeb (PCKS).

26. září 2006. Zakázku pro společnost Haguess posvětila Rada hlavního města Prahy.

5. prosince 2006. Proplacení první zálohové faktury.

24. listopadu 2009. Audit společnosti Nexia AP ukázal, že náklady na Opencard neodpovídají stavu projektu.

26. února 2010. Pražská zastupitelka Jana Ryšlinková podává trestní oznámení.

23. srpna 2011. Policie obvinila bývalého ředitele odboru informatiky Ivana Seyčka a další čtyři úředníky.

24. února 2014. Městský soud v Praze uložil exúředníkům podmíněné tresty v rozmezí jednoho až tří let za zvýhodnění společnosti Haguess v zakázce.

18. listopadu 2014. Sněmovní vyšetřovací komise k Opencard postup policie a žalobců kritizovala.

17. prosince 2014. Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení uložil Ivanu Seyčkovi 3,5 roku odnětí svobody nepodmíněně, bývalému šéfovi hodnoticí komise Jiřímu Chytilovi podmíněný trest 1,5 roku a zbylé úředníky zprostil obžaloby.

28. září 2015. Pražský zastupitel Jakub Michálek vypracoval analýzu ke kauze Opencard, v níž varoval před promlčením případu.

22. listopadu 2016. Rada hlavního města souhlasila s podáním žaloby na náhradu škody po exprimátorovi Pavlu Bémovi, případně dalších radních.

22. června 2017. Na základě stanoviska kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři pražští radní od původního záměru žalovat Béma a spol. ustoupili.