Miliardy armádě? Ne, do škol

BERLÍN/PRAHA „Potřebujeme nové školy, nikoli nové tanky nebo drony.“

Podobná vyjádření je slyšet ve vrcholící německé předvolební kampani stále častěji. Především politici sociálních demokratů (SPD) se tak snaží zvrátit nepříznivé průzkumy, které jim za necelý měsíc předpovídají výraznou ztrátu na vedoucí křesťanské demokraty (CDU).

„Nechceme nastrkat 30 mili- ard do nové armádní výzbroje, ale dáme miliardy do vzdělání,“uvedl lídr sociálních demokratů Martin Schulz pro deník Bild. A dále doplnil, že pokud po 24. září povede příští vládu, bude chtít investovat 12 miliard eur do školství. Cílem tohoto opatření má být vyrovnání úrovně vzdělávacích systémů jednotlivých německých spolkových zemí, jež například brání pracovní migraci v rámci Německa.

Z hlediska předvolební strategie německých sociálních demokratů plní podobná prohlášení stranických špiček dva úkoly.

Jednak umožňují prezentovat SPD jako stranu, která řeší otázky důležité pro budoucnost celého státu. Zároveň podobná poselství apelují na pacifismus, jenž je v německé společnosti kvůli druhé světové válce značně rozšířený.

Nehledě na to, že umožňuje apelovat i na podprahový antiamerikanismus, který zdaleka není záležitostí pouze levicové části společnosti. Zejména od okamžiku, kdy v Bílém domě převzala moc administrativa prezidenta Donalda Trumpa, se objevují tyto tendence stále častěji.

Jedním z důvodů je skutečnost, že právě Trumpova vláda od samého počátku vytváří značný tlak na americké spojence v rámci Severoatlantické aliance (NATO), aby zvýšili své výdaje na obranu, a to v souladu se závěry aliančního summitu ve Walesu z roku 2014. Tehdy se členské státy zavázaly, že budou na obranu vydávat částku odpovídající dvěma procentům HDP.

Ze skupiny „hříšníků“, kteří své závazky neplní, Washington nejčastěji vyzdvihuje právě Němce. V současné době dává Berlín na obranu 1,2 procenta HDP. Aby Německo dvou procent dosáhlo, muselo by výdaje navýšit až o 70 miliard eur.

Pokaždé, když Američané kvůli tomu vminulých týdnech Němce kritizovali, přišla nejostřejší reakce právě od představitelů SPD.

Sociálnědemokratický ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel například ironicky prohlásil, že neví, „co by Německo dělalo se všemi těmi letadlovými loděmi, které by simuselo za ty peníze pořídit“.

Další srovnatelné téma, jež je možné považovat za provokaci na adresu Američanů, nastolil předseda SPD Schulz před několi- ka dny. Tehdy prohlásil, že jako kancléř bude požadovat stažení jaderných zbraní z Německa.

Odhaduje se, že od skončení studené války se nachází na německém území až 20 amerických jaderných hlavic. Jimi by mohly být v případě potřeby osazeny bojové letouny Tornado. Předpokládá se, že hlavice jsou umístěny na letecké základně v Büchelu v Porýní-Falci.

O jejich stažení z Německa usilovala již po roce 1998 poslední levicová vláda vedená kancléřem Gerhardem Schröderem. Narazila ovšem na odpor Washingtonu.

Německý parlament se po několika letech k tématu vrátil a v roce 2010 dokonce přijal rezoluci vyzývající spolkovou vládu k jednáním s Američany, aby si hlavice vzali zpátky.

Vláda kancléřky Angely Merkelové ovšem tehdy poslancům vzkázala, že Německo nebude v této záležitosti bez souhlasu spojenců podnikat žádné jednostranné kroky, neboť jaderné zbraně stále představují klíčový prvek v obranné koncepci Aliance.

Němečtí sociální demokraté se v letošní volební kampani vrátili k osvědčenému receptu: antiamerikanismu.

Merkelovou vypískali

V průzkumech sice Merkelová vede nad Schulzem s velkým náskokem, ne všude se ale v těchto dnech setkává její účast na předvolebních shromážděních s kladným ohlasem.

Platí to zejména o mítincích ve východním Německu. Minulý víkend čelila v Quedlinburgu, zhruba sto kilometrů jihozápadně od Berlína, pískotu a pokřikům odpůrců, kteří ji častovali slovy „lhářka“či „zrádkyně národa“.