Oživená eurozóna posiluje český růst
JIŘÍ POLANSKÝ
Příčiny silného růstu HDP v české ekonomice během první poloviny letošního roku vidíme především ve zlepšujícím se vývoji ekonomiky eurozóny, která v současné době prochází fází ekonomického oživení. To by mělo pokračovat i v následujících čtvrtletích. Ačkoliv i nadále se dá, vzhledem k řadě strukturálních problémů, považovat ekonomické oživení v eurozóně stále za křehké a namístě je opatrnost. Celkově dochází ke zlepšení situace na trhu práce, zlepšila se nálada domácností i firem a snížila se politická nejistota. To se pak významně přenáší také do vývoje české ekonomiky.
Příznivější ekonomický vývoj v eurozóně zvyšuje objem českých vývozů, které do zemí Evropské měnové unie směřují. To se pak s mírným zpožděním přenáší také na náš trh práce, v podobě vyšší poptávky firem po zaměstnancích a zrychlujícím se růstu mezd od okamžiku, kdy začnou firmy pociťovat nedostatek nových dostupných pracovníků. Silný trh práce posléze kladně ovlivňuje spotřebu domácností. Vedle toho je ekonomický vývoj v eurozóně také klíčovým faktorem, který ovlivňuje investiční aktivitu firem.
Mizí rizika
V tomto ohledu jsou velmi důležitá očekávání domácností a firem. Domácnosti začnou výrazněji zvyšovat svou spotřebu až v okamžiku, kdy začnou více věřit, že ekonomické oživení (či obecněji příznivý vývoj ekonomiky) bude déletrvající, a že je relativně malá pravděpodobnost ztráty zaměstnání (a vysoká pravděpodobnost rychlého nalezení nového v takovém případě). A podobné je to i u investic firem, které čekají na to, až bude ekonomické oživení pevnější a sníží se rizika možného pádu ekonomiky do recese. Investice mají delší dobu návratnosti vzhle- dem k jejich relativně vysoké ceně, a proto, pokud by bylo ekonomické oživení taženo uměle například dočasnou fiskální expanzí, bude růst investic firem jen mírný. V eurozóně se ale ekonomické oživení stává postupně pevnějším a rizika, která byla v loňském roce brána jako relativně výrazná (italské banky, politická nejistota, Řecko apod.), se snížila. Neznamená to, že úplně vymizela, ale pravděpodobnost jejich možného naplnění je (snad kromě problémů s brexitem) nyní proti loňskému roku nižší. A to motivuje firmy investovat a přijímat nové zaměstnance.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu dosáhl meziroční růst HDP v české ekonomice 4,5 procenta. Tuto hodnotu vnímáme jako relativně výrazné pozitivní překvapení. Ačkoliv detailní data o vývoji jednotlivých složek (spotřeba, investice, zahraniční obchod) budou zveřejněná až na začátku září. Dle Českého statistického úřadu za takto vysokým růstem stála především domácí poptávka, v jejímž rámci hrály klíčovou úlohu spotřeba do- mácností a investice firem. Spotřeba domácností v české ekonomice je nyní kladně podporovaná extrémně nízkou mírou nezaměstnanosti, zrychlujícím mzdovým růstem a optimistickou náladou domácností včetně jejich očekávání. Firmy zvyšují své investice na základě sílící zahraniční poptávky. Ve směru vyššího růstu HDP ale působí i spotřeba vlády, která je před blížícími se volbami expanzivní, a zahraniční obchod. Velikost příspěvku zahraničního obchodu k růstu HDP bude ve zbytku letošního roku ale pravděpodobně v porovnání s velikostí příspěvku domácí poptávky nižší. V české ekonomice je zhruba 40 procent spotřeby domácností dovezeno a u soukromých investic přesahuje dovozní složka 50 procent. Jinými slovy, silná domácí poptávka vytváří vysokou poptávku po dovozech, což pak snižuje příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP, a to i v případě relativně výrazného růstu objemu exportů.
Ve zbytku letošního a v dalších příštích dvou letech zůstane ekonomický vývoj v ČR příznivý, když i nadále bude tažen oživením v eurozóně, které bude podporovat jak zahraniční, tak i domácí poptávku. S ohledem na silný růst HDP ve druhém čtvrtletí poroste česká ekonomika v letošním roce o zhruba 3,5 procenta. V tomto ohledu ale čekáme ve druhém pololetí letošního roku zpomalení meziročního růstu ekonomiky, který by se měl pohybovat mezi 3 a 4 procenty. V příštích dvou letech bude růst HDP v české ekonomice dosahovat zhruba 3 procent.
Nadějné vyhlídky
Ačkoliv je velmi obtížné předpovídat ekonomický vývoj na období delší než pro nejbližší dva až tři roky, tak se dá s docela vysokou pravděpodobností očekávat zrychlení růstu české ekonomiky po roce 2020. Tento vývoj bude analogický s léty 2015–2016, kdy se vláda snažila na poslední chvíli vyčerpat co nejvíce financí z EU fondů tak, aby nepropadly. Vzhledem k aktuálně nízkému čerpání evropských prostředků také v současném programovém období (2013–2020) se tato situace bude pravděpodobně opakovat.